Diblastika
Dva velké kmeny:
1. Houbovci-živočišné houby (poryfera)
Jsou to vodní organismy, výskyt v mořích, v dospělosti jsou přisedlí, někteří až metr své délky.
Stavba těla: povrchová a vnitřní vrstva. Povrch je tvořen plochými stažitelnými buňkami, je proděravělý (s otvory=ostie), těmito otvory proudí voda dovnitř. Z povrchové vrstvy dovnitř vybíhají buňky-porocyty, ty tvoří okolí ostiím=ektoderm.
Entoderm- patří tam límečkové buňky (choanocyty), má límeček, který chrání bičík- podobají se trubénkám. Přijímají částice=příjem potravy.
Mezoglea (mezenchym): je rosolovitá hmota mezi ento a ektodermem. Obsahuje kostru houby, která je tvořena sklerity (jehlicemi), jehlice mohou být křemičité nebo vápenaté. Sklerity vznikají ve skleroblastech. Rohovitá hmota (spongin) vzniká ve spongoblastech. Amoebocyty: přijímají potravu a rozvádí ji po celém těle hub. Archeocyty: podílejí se na rozmnožování. Oskulum: otvor, kterým vytéká voda ven.
3 typy těla hub:
1. askon- límečkové buňky vystýlají dutinu houby
2. sykon: lím. buňky jsou mezi ekto a entodermem
3. leukon: síť kanálků
Skupiny hub:
1. Houbovci vápenatí: mají vápenaté sklerity, žijí v koloniích v chladných mořích.
Houba koštinatá- sykóní stavba těla
2. Houbovci křemičití: křemičité sklerity, teplá moře, žijí jednotlivě.
Houba rybničná- sladkovodní
Houba ríční- sladkovodní
Houba pletená (venušin koš)- mořská
Neptunův pohár- houba pohárová
3. houbovci rohovití: obsahují jen spongiová vlákna.
Houba koňská- žijí ve středozemním moři.
Houba mycí- -//-
Rozmnožování:
1. nepohlavní: pučením- vytváří se pupen na povrchu, neoddělí se- houby zůstávají v koloniích. Vytváří se vnitřní pupen (gemule), na její tvorbě se podílí archeocyty, gemule se obalí (období před zimou), týká se sladkovodních hub- houby nepřežijí zimu, přežijí pouze gemule, po oteplení gemule prasknou a vyváří se noví jedinci.
2. pohlavní: podílí se na tom archeocyty, ty dávají vzniknout pohlavním buňkám- jsou to hermafrodité (organismus produkuje i samčí i samičí pohlavní buňky). Pohlavní buňky jsou vypuštěny oskulem mimo buňky a jiná houba je nasaje a vzniká larva (pohyblivé stádium).
Amfiblastula: larva vápenatých hub
Parenchymila: larva rohovitých hub
Trichimela: larva křemičitých hub
2. Žahavci- vodní živočichové, mají paprsčitou souměrnost, jsou draví, velikost: 1mm - několik metrů. Tělesná schránka je na úrovni gastruly.
Stavba: 2 vrstvy- ektoderm, entoderm, mezi nimi je mezoglea.
Ektoderm: buňky epiteliální mohou mít už specifickou funkci (pohybová, smyslová, nacházejí se zde nervové buňky), nervové buňky jsou rozptýlené po celém těle a jsou spojeny vlákenky.
Žahavé buňky: knidoblasty- buňka je tvořena výběžkem (knidociel) a uvnitř je vlákénko (vypouští do těla oběti jed- hypnotoxin).
Entoderm- uvnitř těla je láčka (trávicí dutina)
2 formy žahavců:
Polyp- forma přisedlá
Medúza- forma pohyblivá
Polyp: má nožní terč a věnec chapadel na konci nožního terče (kolem přijímacího a vyvrhovacího otvoru).
Medúza: láčka je složitější, je rozvětvená a rozvádí rozloženou látku po těle= gastrovaskulární soustava (žaludek). Má statické a světločivné orgány, nervové buňky se koncentrují v kruhy. U žahavců je obvyklá rodozměna (metageneze-střídání polypa a medúzy).
Rozmnožování:
Nepohlavní- pučení, na mateřském jedinci se vytvoří pupen, ze kterého vzniká nový jedinec (u korálů se neoddělí). Typické u polypů.
Pohlavní-vznikají pohlavní buňky a z oplozeného vajíčka se dostává larva- planula. Vznikají efyry (nové medúzy) a odděluje se pomocí strobilace.
Třídy:
1. Polypovci: převládá stádium polypa, jsou sladkovodní i mořští, mohou být ganochoristé hmermafrodité. Přes zimu se rozmnožují nepohlavně a na podzim pohlavně. Mají velkou schopnost regenerace.
Potrava: extracelulární trávení (mimobuňěčné), nestrávené zbytky vylučují přijímacím otvorem ven.
Nezmar obecný-sladkovodní
Nezmar hnědý- až 3 cm, sladkovodní
Medúzka sladkovodní
Trubiši: Měchýřovka uznášivá-nebezpečná pro potápěče, není vidět, žijí v koloniích. Někteří se starají o vznášení, někteří o potravu, rozmnožování,…
2. Madúzovci: jsou to dravci, převládá stádium medúzy, dochází k metagenezi. Dochází ke splynutí pohlavních buněk-zygota. Z ní se vyvine obrvená larva- planula, ta přisedne k povrchu a stane se z ní polyp. Ten roste, pak dochází k pučení. Oddělí se efyry (nové malé medúzky-talíře-ty se postupně oddělují).
Talířovka ušatá
Talířovka svítivá-ve tmě světélkuje
Talířovka obrovská- půl tuny až tunu
3. Korálnatci: mají jen stádium polypa, žijí v koloniích. Atoly: z CaCO3 a koralin-tvoří je i schránky. Jsou dravci, celá kolonie má 1 trávicí soustavu. Láčka je rozdělena na komůrky= septa, podle počtu sept se rozdělují na:
a. Osmičetná: 8 sept
Korál červený- použití ve šperkařství
Pérovník červený
b. Šestičetná: má 6 sept
Sasanka koňská- sasanky žijí v symbióze s rakem poustevníčkem (mutualismus-vzájemná spolupráce, oba z toho něco mají), sasanky netvoří kostru.
Sasanka pláškovitá
Řád: Větevníci: jsou hojní, žijí v koloniích, mají exoskelet (kostru), žijí v teplých mělkých mořích.
Větevník mozkový- vypadá jako mozek.
Větevník obecný
Další kmeny diblastik:
3. Morulovci: jsou to endoparazité, mají jen několik mm, parazitují v bezobratlých mořských živočiších. Mají brvy, uvnitř jsou pohlavní buňky.
4. Vločkovci: vypadají jako ovesná vločka, rozmnožují se příčným dělením, jsou to nejjednodušší mnohobuněční živočichové.
5. Žabernatky: na povrchu těla mají 8 žáber, jsou to dravci a nemají žahavé buňky, kořist chytají lepivými buňkami do úst. Mají statický orgán.
Pásovice venušná
Stavba madúzy:
Nahoře- exumbrela. Dole- sub umbrela. Mezi nimi je mezoglea. Výběžek s ústy- manubrium, kolem jsou chapadla, na obvodu rupalia (je jich 8 a jsou to smyslová ústrojí), na obvodu velum-plachetka.