Mnohobuněční živočichové (metazoa animalia)
Zárodeční vývoj (embryonální)
1) Splynutí vajíčka a spermie, vzniká zygota, spermie předává pouze genetickou informaci, zbytek odumírá.
2) Rýhování oplozeného vajíčka (dělení), jednotlivé buňky takto vzniklé nerostou a nazývají se blastomery, výživný žloutek, který je ve vajíčku, rýhování brání, Rýhování může být dvojího druhu buď úplné (totální, holoblastické.) nebo částečné (parciálním, meroblastické). Úplné rýhování probíhá u vajíček s nízkým nebo žádným obsahem žloutku.
3) Morula-když se buňky dělí, po určité době se podobá plod plodu morušovníku.
4) Blastula-buňky se začínají přeskupovat do vrstvy na povrchu, vzniká dutá koule, vrstva buněk-blastoderm, dutina-blastocel.
5) Gastrula-buňky se začínají přeskupovat za vzniku zárodečných listů (vnějšího-ektoderm, vnitřního-entoderm, či endoderm). U většiny i střední-mezoderm. 3 se tvoří u triblastika, 2-diblastika. Vzniká také primitivní střevo, nebo-li prvostřevo (gasrtocel), blastoporus-spojení prvostřeva s vnějškem-prvoústa (jsou organismy prvoústí, nejdříve ústa-protostomia-ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, kruhoústí-z blastoporu řitní otvor, až potom ústa, nazývají se deuterostomia-strunatci, ostnokožci). 4-typy gastrulací:
a) Invaginační-chudé na žloutek, vtlačení membrány dovnitř. Kopytnatci, ostnokožci.
b) Imigrační-vzniklé buňky jdou dovnitř. Láčkovci, žahavci.
c) Determinační (delaminační)-membrána se rozdělí kolmo k povrchu a buňky najednou vstoupí dovnitř. Ptáci, savci.
d) Embolická (obrůstání)-u blastul, které nemají blastocel, vysoký obsah žloutku. Vznikají velké buňky-makromery a malé buňky mikromery-je jich hodně a začínají obrůstat ty velké. Obojživelníci, ryby.
6) Vznik nervové soustavy-u obratlovců neurulace .
7) Organogeneze:
a) Ektoderm- pokožka, nervová soustava, smysly, dýchací orgány bezobratlých.
b) Mezoderm- svalovina, kosti, vazivo, chrupavka, srdce, cévy, vylučovací a pohlavní soustava.
c) Entoderm: trávicí soustava-žlázy i trubice, dýchací soustava obratlovců.
Teorie vzniku mnohobuněčných živočichů
Na příklad:
a) Hekl-ontogeneze se opakuje fotogenezí (biogenní základ)
b) EVODEVO-evoluční teorie s vývojovou (EVOlution, DEvelop). Navazovali na biogenetický zákon, vycházeli, odvozovali od rostlin z botaniky, které tvoří kolonie (válič koulivý)
Základní teorie:
1. Plakulová=gastreová (žaludek) teorie: na začátku byla kolonie prvoků. Prvoci prý vytvářeli dutou kouli, která měla na svém povrchu brvy. Buňky se postupně diferencovaly, přední buňky sloužily k pohybu a zadní k příjmu potravy. Buňky, které přijímaly potravu, se vchlipují dovnitř, měly ústní otvor (prvoústa), a prvostřevo.
2. Fagocytelová (příjem potravy) teorie: opět kolonie prvoků, které ale provozují fagocytózu (ameobního pohybu). Tyto buňky začaly pronikat dovnitř koule. Neměly ani primitivní střevo, ani ústní otvor.
3. Trubénky-teorie o nich.
Znaky mnohobuněčných živočichů
a) Tělo je složeno z diploidních buněk-2n-2 sady chromozómů.
b) Tělo není kolonie (na rozdíl od kolonií buňky v těle spolu spolupracují), to znamená, že buňky pracují jako celek. Buňky v koloniích se živí samy,… např. u nás jsou k tomu buňky jen určené.
c) Povrchové buňky nejsou odděleny mezibuněčnou hmotou a tvoří jednotlivou tkáň (kontinuální).
d) Tkáně několika typů (soubor buněk stejné fce, tvaru,… níže uvedené).
e) Mitochondrie mají malý genom (genetická informace přešla do jádra).
f) Meióza je omezena pouze na vznik gamet (dělení pohlavních buněk=gamet). Gamety neovlivňují jinak život živočicha.
g) Na rýhování oplozeného vajíčka navazuje gastrulace.
Tkáně
Obor histologie-tkanina- histo z řečtiny. Vývoj tkání->histogeneze. Soubory buněk podobného tvaru, velikosti a funkce. Mezi buňky tkání->tkáňový mok-přenos mezi tkáněmi a krví.
- Epitely
- Pojiva: Vazivo, Chrupavka, Kost, Trofická pojiva-krev, výživa,
- Svalová tkáň
- Nervová tkáň
Tvoří orgány a orgánové soustavy.
Epitely
Pokrývají, nebo vystýlají orgány. Můžeme je rozdělit podle tvaru:
- Dlaždicové-nemají moc mezi sebou mezibuněčného prostoru
- Krychlový (kubický)
- Válcovitý
- …
Dále jej můžeme dělit podle vrstev buněk, buď tvoří jen jednu vrstvičku, nebo vícevrstevný.
Podle funkce:
- Řasinkový-má řasinky, vyskytuje se v dýchací soustavě
- Resorpční-vstřebává látky, (vstřebávání je resorbce)
- Žlázový-vylučují látky (hormony)
- Smyslový-obsahuje receptory, které vnímají okolí
- Krycí-pokrývá jen orgány
Pojiva
Vazivo
Obsahuje buňky a vlákenka-fybrily, když je jich málo je to řidké. Můžeme je rozdělit na řidké (tukové vazivo) a tuhé (převládá vláknitá složka-vazy, šlachy, okostice, stavební část kloubů).
Bývá tvořeno buňkami:
- Pigmentové
- Tukovými
- Žirné buňky-při alergických a zánětlivých reakcích, obsahují heparin, brání srážení krve.
- Histiolyty-fagocytózní mikroorganismy
U řezných ran se hojí výborně-je velmi prokrvená.
Chrupavka
Řezné rány se hojí špatně-nedostatek krve, špatně prokrvená. Tvořena z buněk Chondrocyty, vláknitá složka.
- Elastická-hodně elastických vláken (kolagenní)-ušní boltec
- Hyalinní-sklovitá, velmi běžná, zvláště v zárodečném vývoji
- Vazivová-odolná vůči tlaku a tahu-meziobratlové ploténky
Kost
Je tvořena buňkami kostními, které se nazývají osteofyty. Vývoj trvá delší dobu. Ukládají se do kostí i anorganické látky-fosforečnan vápenatý a uhličitan vápenatý. Osifikace=kostnatění (při embryonálním vývoji), osifikace vzniká z vaziv.
Zubní pojiva
Trofická pojiva
Viz krev-starší sešit, zopakovat!