Nizozemská renesance
Erasmus Rotterdamský - opět znalec v mnoha vědních oborech, především však
teolog a filozof, snad největší filozof renesanční epochy. Výjimečně byl
ctěn také církví a uznání se mu dostalo od samotného papeže. Vrcholem jeho
tvorby:
» Chvála bláznoství - latinská alegorická satira, která vyznívá jako monolog
abstraktní postavy dámy Bláznoství.Ta dokazuje že je přítomna prakticky ve
všem, co člověk činí.
Touha člověka po absolutním poznáním je evidentně bláznostvím. Absolutní
pravdy nebude nikdy dosaženo. Dílo nevyznívá pesimisticky bláznoství je
opájením života, naplňuje ho smyslem a radostí.
Španělská renesance - Miguel de Cervantes Saavedra - autor byl sám schudlým
šlechticem, který se k literatuře dostal z hmotné nouze, měl velmi
dobrodružný živto, bojoval v několika bitvách proti turkům a v jedné z
námořních bitev přišel o ruku, dostal se do zajetí, stal se otrokem, byl
prodán do alžírska, rodina jej musela po mnoha letech vykoupit čímž se více
zadlužil. Byl ve vězení pro dlužníky. Ač byl jeho román vydán ještě za živa
autora, bohatství a slávy se nedočkal.
» Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha
- je to dvoudilný renesanční román, který původně vznikl jako satira a
parodie oblíbených rtířských románů. Je zde vytvořena jedna z nejslavnějších
postav světové literatury. Rytíř je bláznivec a snílek, je natolik uchvácen
četbou rytířských románů, že se rozhodne obnovit zašlou slávu rytířtví a
vydává se nna cestu za dobrodružtvím, už jeho vzhled však působí smešně,
zašlá zrezlá zbroj, na smrt unavená herka Rocinanta, a princezna rytířova
srdce děvečka ze sousední vesnice Dulcinea. Je tak posedlý svým snem a
dorodružstvím, že většinou vůbec nevnívá jak směšně vyznívají jeho střety s
reálným světem. Jeho portikladem je sluha, tlouštík, milovník jídla a pití
Sancho Panza. Je to realista a sluhou se stává jen z vypočítavossti ( co
kdyby dobyli slávy, bohatsví a nového království) rytíř se nakonec po všech
neúspěšných dobrodružstvích vrací domů a tehdy snad poprvé vystřízlivěl.
Ovšem zdraví rozum pro snílka jeho formátu je jistá smrt, přesto román
nevyznívá úplně pesimisticky, překvapivě se nositelem Don Quichotství stane
jeho sluha.
Téma ideové - téma románu- román je renesanční oslavou touhy po plném
prožití života, rozum je konrontován s fantazií a sny, je lépe být někdy
považován za blázna než neprožít velká dobrodružství a nemít velké sny. Je
právem každého se ze svými sny a dobrodružstvím vydat. Např. boj s větrnými
mlýny má několik významů. Není to jen synonymem nesmyslného zápasu , je to
symbol boje za svou pravu a vizi kdy se navíc do boje pouštíme i tehdy, kdy
je téměř jisté, že nezvítězíme.
Lope de Vega - dramatik tzv. zlatého věku španělské literatury, byl ovšem
také teoretikem, filozofem, dokoce vojákem a překvapivě i knězem, byl
pověstný svými milostnými pletkami. Zlatý věk španělské literatury a)
rytířský román - klasický raně středověký náměť původně veršovaný je
převeden do moderní prozaické podoby. (funkce zábavné, dobrodružné četby -
děj, napětí, akce, hrdinové jsou bráni vážně).
b) Pikareskní román - pikara = šibal, šjdíř - vzásadě humoristický až
satirický román, který je opět dobrodružný , ale má nového hrdinu. Všemi
mastmy mazaného,životem prostřelého chlapíka z lidu.
c) španělská komedie - využívala jak prvků komedie, tak prvku tragédie, byla
vždy veršovaná a vždy rozdělená do tří aktů.
- Lope de Vega napsal přes 1800 her, (dochovalo se jich 500 a 300 známe podle názvu) specialistou Vegy byly hry, ktrým se začalo říkat komedie pláště a dýky. (podle typických odznaků měšťanstvo a drobné šlechty. Námětem to byly hry všedního dne, plné intrik, vášní.)
» Fuente Ovejuna - (Chuma) = Ovčí pramen - titul hry je jméno vesnice v které vypukne povstání proti místnímu konturovi, zneužívá moc, chová se arogentně, znásilňuje a zabíjí. Lidé útlak nevydrží a tirana zabijí, přitáne královské vojsko, aby ztretalo rebelanty. Jsou mučeni, aby prozradili vůdce rebélie, všichni hrdě odpovídají Fuente Ovejuna - nebylo možno nikoho potrestat - čest a hrdost je zachránila před trestem.
Anglická renesance
Sheakspeare William - život máme překvapivě málo faktografických údajů, extrémrm jsou pak pochybnosti, zde Sheakspeare vůbec žil, zde nejde jen o pseudonym nějakého váženého šlechtice, připadně se diskutuje o tom, kolik
her vůbec napsal a kolik z nich jsou jen plagiáty.
Narodil se roku 1564 ve Stretfordu nad Avonou, v místní latinské škole získal vzdělání a vztah k literatuře, již v 18 letech se oženil a brzy na to odchází do Londýna. Zd ezačíná psát divadelní hry a současně se věnuje herectví. Nakonec se stal spolumjatelem a ředitelem největšího Londýnského divadla. Jeho divadelní společnost je natolik úspěšná, že je dokonce zván na králosvský dvůr a málo se ví, že vydělané peníze úspěšně investoval do movitého majetku v rodišti. Na vrcholu své slávy (po 20 letech v Londýně) se vrací do Stretfordu a zde ve věku 52let umírá (1616). Jenda z nejbohatších aktivních slovních zásob, která byla v literatuře vytvořena (jeden z předpokladů světovosti angličtiny)
-dokonalost, živost, hravost dialogů postav
(renesanční květnatost jazyka)
-vynikající povahokresba
-jazyk a forma srozumitelné a přijatelná dobovému divákovi (velkým problémem jsou překlady sheakspeara v dalších stoletích, byla tendence jeho styl a jazyk upravit do nejvznešenější podoby a dokonce byl násilne vznešen veršovaný rytmus - blankvers tam, kde sheakspeare používal prózu). S. se nebál použít slova peprná a dokonce i nadávky. Mistr lidských vášní (nejdůležitější není většinou příběh a dobová kulisa, ale vnitřní vývoj postav, Pro S. jsou typické rozsáhlé monology.Zachytil nejzákladnější lidksé touhy, (touha po moci, bohatství, lásce, přátelství a kráse)
Je mistrem zápletky (divadelní hra je nabitá epikou, nalezneme hluchá místa, pro diváka nesmírně atraktivní a proherce nesmírně náročné).
Většin her je komponována v několika myšlenkovýcha filozofických rovinách,
(měla svůj význam pro diváka 17.století, ale nabízí poselství i divácky dnes)
Dílo: Lze dělit ale žánrů či dle období 1) do roku 1600 - je typicky renesanční, vzletlé, hravé, většinou optimistické, popř. autor připouští lidské zmoudření a poučení. Častý je návrat autora k antickým tématům či anglickým dějinám.
Zkrocení zlé ženy
Sen noci Svatojánské
Kupec Benátský
Mnoho povyku pro nic
Veselé paničky Windsorské
Jak se vám líbí
Večer Tříkrálový
= Komedie
Romeo a Julie - tragédie
Jinřich IV.,V.,VI.,
Richard II., III.,
Julius Ceasar.
= historické hry
2) období od roku 1600 do roku 1016 je charakterizován zřetelnou změnou v autorově pojetí témat. Vytrácí se renesanční optimismus, zřetelné je sklamání a pesimismus. Výjimkou jsou hry vzniklé na samém sklonku autorovy kariéry - jakésy vyrovnání se s realitou světa. Např. zimní pohádka, bouře
vrcholné tragédie - Hamlet, Othello, Mak Beth, Král Lear, Antónius a Kleopatra.
Dějové schéma (obsah 3 her) Romeo a Julie, Hamlet, Othello, mouřenín Benátský.
Sheakspeare básník - bohužel básnická tvorba je neprávem ve stínu dramatické tvorby, ve své době byl však asi v anglii nejlepším básníkem. Z celé rozsáhlé tvorby se dochovalo pouze 154 sonetů, které jsou vydávány v knize
- Sonety. Básně nejsou dokonce ani pojmenovány, ale označeny pouze číslem,. Zajímavostí je fakt, že řada básní je věnována tajuplné krásce černé pleti. Všechny básně jxou psány blanversem. Čistý křiš´tálový nebo bílý verš (5 stopový jamp) U- U- U- U- U- (XR) nejsou zde rýmy.
Christopher Marlowe - velký dobrodruh a bohém, který proslul svými skandály, rvačkami, snad i homosexualitou, ale je podezírán, že byl možná i agentem tajných služeb. Byl skutečně zabit při hospodské rvačce. Doktor Faust
Žid z Malty