Výskyt
- pouze ve sloučeninách, nejvýznamnější jsou dolomit = směsný uhličitan hořečnato-vápenatý CaMg(CO3)2, a magnezit MgCO3
-významný biogenní prvek - obsažen v chlorofylu
Výroba
1. elektrolýza
roztavené směsi chloridu hořečnatého a chloridu draselného (hořčík - katoda)
roztavené směsi chloridu hořečnatého a chloridu draselného (hořčík - katoda)
2. Karbotermický způsob -
redukce oxidu hořečnatého karbidem vápenatým nebo uhlíkem, provádí se v elektrické obloukové peci při teplotě nad 2000 °C, aby nedocházelo k reakci oxidu uhelnatého s parami hořčíku.
redukce oxidu hořečnatého karbidem vápenatým nebo uhlíkem, provádí se v elektrické obloukové peci při teplotě nad 2000 °C, aby nedocházelo k reakci oxidu uhelnatého s parami hořčíku.
MgO + C ↔ Mg + CO
3. Silikotermický způsob - redukce hořčíku křemíkem
2MgO + Si → SiO2 + 2Mg
Vlastnosti
· Vykazuje diagonální podobnost s lithiem
· Vyskytuje se pouze v oxidačním stupni +II
· Hořčík je středně tvrdý, lehký, tažný kov, těžší než voda vede hůře elektrickýproud a teplo.lze jej snadno válcovat na plechy a dráty za normální teploty reaguje pomalu s kyslíkem a s vodou. Na suchém vzduchu se postupně pokryje vrstvou
oxidu, která jej chrání před další oxidací, a lze jej takto uchovávat i poměrně dlouhou dobu.
· Při hoření hořčíku na vzduchu vzniká velmi intenzivní bílé světlo.
· Při vyšší teplotě se hořčík slučuje velmi ochotně téměř se všemi prvky a i s některými sloučeninami.
Použití
-dural - slitina hořčíku s hliníkem, mědí a manganem- pevný materiál s nízkou hustotou; nekoroduje => použití v automobilovém a leteckém průmyslu, výroba jízdních kol a výtahů, lehkých žebříků ap.
- významné redukční činidlo
- odsiřování surového železa a deoxidace neželezných kovů.
-startér pyrotechnických aplikací(bengálský oheň,prskavky, historie- blesk fotoaparátu)
( 65 % KNO3, 26 % Mg, 9 % dřevěné uhlí)
§
Bezpečnostní upozornění:
Při hoření hořčíku vzniká i určité množství UV záření. Bez ochranných brýlí není vhodné se dívat přímo do plamene. U směsí velmi jemně práškovaného hořčíku (pudr) s okysličovadly je hoření tak rychlé, že může přejít ve výbuch. Rizikem je i nízká teplota vzplanutí (250 ˚C). To má samozřejmě význam v pyrotechnických aplikacích, ale pro osvětlovací účely je nutné použít hořčíkovou krupici či šupinky.
Bezpečnostní upozornění:
Při hoření hořčíku vzniká i určité množství UV záření. Bez ochranných brýlí není vhodné se dívat přímo do plamene. U směsí velmi jemně práškovaného hořčíku (pudr) s okysličovadly je hoření tak rychlé, že může přejít ve výbuch. Rizikem je i nízká teplota vzplanutí (250 ˚C). To má samozřejmě význam v pyrotechnických aplikacích, ale pro osvětlovací účely je nutné použít hořčíkovou krupici či šupinky.
Sloučeniny hořčíku
Hydrid hořečnatý MgH2 je bílá pevná látka, která se rozpouští v etheru. S vodou reaguje za vzniku vodíku a hydroxidu hořečnatého. Připravuje se slučováním prvků za přítomnosti jodidu hořečnatého nebo tepelným rozkladem diethylmagnesia.
Oxid hořečnatý MgO je za normálních podmínek bílý, jemný, prášek s vysokou teplotou tání a varu. Za normální teploty vytváří oxid hořečnatý
polymerní molekulu, která je bezbarvá. Avšak v podobě monomeru je oxid hořečnatý červený prášek. Oxid hořečnatý se připravuje spalováním hořčíku v kyslíkové atmosféře nebo tepelným rozkladem hydroxidu hořečnatého. Mg(OH)2 → MgO +H2O
MgCO3 → MgO + CO2
polymerní molekulu, která je bezbarvá. Avšak v podobě monomeru je oxid hořečnatý červený prášek. Oxid hořečnatý se připravuje spalováním hořčíku v kyslíkové atmosféře nebo tepelným rozkladem hydroxidu hořečnatého. Mg(OH)2 → MgO +H2O
MgCO3 → MgO + CO2
Hydroxid hořečnatý- Mg(OH)2, bílý prášek, velmi málo rozpustný ve vodě. Jeho rozpouštěním v kyselinách vznikají hořečnaté soli. Vzniká reakcí hořčíku s vodní parou, rozpouštěním oxidu hořečnatého ve vodě nebo reakcí hořečnatých solí s roztokem alkalického hydroxidu:
MgSO4 + 2NaOH → Mg(OH)2 + Na2SO4
MgSO4 + 2NaOH → Mg(OH)2 + Na2SO4
Větší část hořečnatých solí se ve vodě rozpuští, ale část se rozpouští hůře nebo vůbec, všechny soli mají bílou barvu (nebo jsou bezbarvé), pokud není anion soli barevný (manganistany, chromany). Hořečnaté soli vytváří snadno podvojné soli a dnes i komplexy, které ale nejsou pro hořčík a i další kovy alkalických zemin typické.
Fluorid hořečnatý MgF2 je bílá krystalická látka, která je nerozpustná ve vodě. S jinými fluoridy alkalických kovů vytváří podvojné sloučeniny. Vzniká srážením hořečnatých iontů ionty fluoridovými nebo reakcí hydroxidu hořečnatého či uhličitanu hořečnatého s kyselinou fluorovodíkovou.
Chlorid hořečnatý
MgCl2 je bílá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. Je to velmi dobré projímadlo. Velmi snadno vytváří s jinými chloridy alkalických kovů podvojné soli. Připravuje se reakcí chlorovodíku s hydroxidem hořečnatým nebo uhličitanem hořečnatým.
MgCl2 je bílá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. Je to velmi dobré projímadlo. Velmi snadno vytváří s jinými chloridy alkalických kovů podvojné soli. Připravuje se reakcí chlorovodíku s hydroxidem hořečnatým nebo uhličitanem hořečnatým.
Bromid hořečnatý MgBr2 a jodid hořečnatý MgI2 jsou bílé krystalické látky, velmi dobře rozpustné ve vodě. Jodid hořečnatý se používá v lékařství při léčbě syfilis, skrofulógy a revmatismu. Obě látky se připravují rozpouštěním hydroxidu hořečnatého nebo uhličitanu hořečnatého v příslušných kyselinách.
Dusičnan hořečnatý
Mg(NO3)2 je bílá rozplývavá krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě. Připravuje se rozpouštěním hydroxidu hořečnatého nebo uhličitanu hořečnatého v kyselině dusičné.
Mg(NO3)2 je bílá rozplývavá krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě. Připravuje se rozpouštěním hydroxidu hořečnatého nebo uhličitanu hořečnatého v kyselině dusičné.
Uhličitan hořečnatý MgCO3 je bílý prášek, který je nerozpustný ve vodě. Používá se k přípravě dalších hořečnatých sloučenin. Přírodní MgCO3 (magnezit) se používá jako žáruvzdorná vyzdívka do pecí. zásaditý uhličitan hořečnatý (MgCO3·Mg(OH)2) - tzv. bílá magnézieUžití: lékařství, do zubních past, plnidlo v papírenství a gumárenském průmyslu
Vyrábí se reakcí hořečnatých kationů s roztokem rozpustného uhličitanu
Vyrábí se reakcí hořečnatých kationů s roztokem rozpustného uhličitanu
Síran hořečnatý MgSO4 je bílý prášek, který se velmi dobře rozpouští ve vodě. Vyrábí se reakcí uhličitanu hořečnatého, hydroxidu hořečnatého, oxidu hořečnatého nebo hořčíku s kyselinou sírovou. Používá se v lékařství jako projímadlo, v textilním průmyslu, plnidlo v papírenském průmyslu a také při výrobě barev a mýdla.
Fosforečnan hořečnatý Mg3(PO4)2 je biogenní látkou, připravuje se reakcí hořečnaté soli s alkalickým fosforečnanem 3MgSO4 + 2Na3PO4 → Mg3(PO4)2 + 3Na2SO4, v přítomnosti amonných iontů vzniká fosforečnan amonno-hořečnatý NH4MgPO4·6H2O
Organické sloučeniny
Mezi organické sloučeniny hořčíku patří zejména hořečnaté soli organických kyselin a hořečnaté alkoholáty. K dalším hořečnatým sloučeninám patří organické komplexy. Zcela zvláštní skupinu organických hořečnatých sloučenin tvoří organokovové sloučeniny, mezi které patří velmi známé a dnes stále častěji používané Grignardova činidla.
BTW: Obrázky těch sloučenin se nezobrazují, takže kdybyste měli zájem o obrázky těch sloučenin tak mi napište na mail a já vám je pošlu .. nebo si to najděte na netu .. nechám to na vás :)