close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dějepis

5. dubna 2010 v 17:42 | Vinie |  Dějepis
Starověké civilizace ve Středozemí

6000př.kr - prokazatelné osídlení Kréty
3000př.kr -
na Krétě jsou postaveny nejstarší kamenné hrobky a prokazatelně se obchodovalo s Levantou
2000př.kr. -
stavba nejstarší Krétských paláců a měst. Počátek Minojské civilizace - zemědělská civilizace, překvapivě vysoké kulturní úrovně - pěstování oliv, vinná réva, v menší míře pšenice a intenzivní pastevectví v těžko přístupných horách. Kolem paláce postupně vyrostla rozsáhlá kamenná města, život je překvapivě luxusní. Kanalizace, vodovody, bohatě vyzdobené domy, funkční oblečení. Městská kultura
- Kolem roku 2000 se objevuje minojské hieroglyfické písmo po 3. Stoletích ho nahradilo písmo hláskové. Dosud nebylo rozluštěno, proto neznáme ani jazyk, ani etnický původ minójů. Kolem roku 1700př.kr začíná velká expanze Minojců na okolní ostrovy - zakládají osady = Konkurenční boj mezi Minojskými městy - 1700 období velkých válek.

Nejsilnější se nakonec stává město Krósos asi ovládlo celou Minojskou civilizaci: 1626 př.kr. - přírodní katastrofa, sopka na ostrově Tera. 1450 př. Kr. - Krosos a několik měst se po výbuchu ještě nevzpamatovalo, ale tohoto roku byla Kréta dobyta pevninskými řeky, Mykény.

Mykénská civilizace

Mykény v Řecku založili Achájové, hovořili řecky a přicházejí do Řecka z Balkánu., někdy kolem roku 2000př.kr. Postupně vzniklo asi 1600 malých "království", která byla díky členitosti krajiny značně izolovaná. Písmo bylo převzato z Kréty, kole roku 1650 př.kr.
Vzniká silné, velké město Mykény. - kamenné šachtové hrob. Velmi bohatá, řemeslně, kvalitně zpracovaná výbava - zlaté, stříbrné, bronzové, měděné předměty, nástroje i šperky, zbraně.
Posmrtné masky. Mykéňané znali a používali vozy tažené koňmi, ale podle všech dochovaných obrazových materiálů bojovali výlučně opěšalí. Štít - byl velmi často vyroben ze dřeva, potažen kůží ale jenom puklice byla stříbrná. Muž měl k dispozici kopí, meč a dýku. Postupně vytváří Achájci=Mykéňané další městské státy
-
"Polyš" podle Homérova líčení existovalo asi 20 měst, které uznaly nadvládu Mykén, ale vzásadě vystupovaly jako jejich spojenci. Pak nastala expanze Mykén do Egejského moře. Založili velké město Milétos, napadli Egypt a Chetitskou říši a s velkou pravděpodobností se pokoušeli ovládnout i jiné svobodné řecké osady V Egejském moři - Trojská válka.
Kolem roku 1200 př.n.l. Mykénské civilizace v důsledku pohybu kmenů ze severu, zaniká. Předcházelo tomu období intenzivní výstavby městských hradeb, což je důkaz, že byli Řekové napadání zvenčí. Tzv. temné období raných řeckých dějin.

Féničané

Jedni z nejlepších mořeplavců celého středozemí. Pocházeli z oblasti Levanty a jazykově, kulturně byli spřízněni s kanánci jejich přístavy byly považovány za nejlepší a nejbohatší na celém Středomoří a to již ve třetím tisíciletí před Kristem. Obchod s cedrovým dřevem, nachovým barvivem a nerostnými surovinami - cíl byl Egypt. Vrchol Fénické kolonizace spadá do 8století Bc. Dostali se podél Afrického pobřeží až do oblasti Tunisu, kde založili město Kartágo, ale ještě před tím ovládli část Kypru osada Kition.
Z oblasti Tunisu zautočili na Sicílii osady, dále zaútočili na Sardinii. V expanzi pak pokračovali na Baleáry a dokonce zakládali osady na území jižního Španělska, kdy přesně propluli Gilbartarem nevíme, pak směřovali dvěma cestami podél Španělska. - osada Tartésos a kolem Afriky osada Mogador


Dórové (stěhování kmenů)

Pohyb kmenů byl zahájen kolem roku 1200BC kdy Severní oblasti Řecka obsadili divoké kmeny Thesáků = Thesálie. O něco později, 1000BC přicházejí Dórové. Původ není jasný asi Poddunajské nížiny - byli to především pastevci, kteří v Novém území přibírají také zemědělství.
Vytlačili původní obyvatelstvo, které obsazuje ostrovy v Egejském moři a dostávají se až do malé Asie, kde postupně vznikají samostatná města např. Trója, Milétos.
(Ten se nakonec osamostatní a sám ovládne více jak 70 kolonií) Postupně vznikají rané Řecké městské státy - Polis.
Vývoj jejich politické organizace:
1)      Doba královská -
rychle upadá a rozhodující moc získává vojenská šlechta (důsledek pohybu kmenů a válek)
2)      Vznik primitivní městské samosprávy = tzv. Raná řecké tyranida - 6-7st. BC
Nespokojenost obyvatelstva vedla častokrát k státnímu převratu a lid do čela města dosadil muže, který byl ochoten hájit jejich zájmy = tyran.
V této fázi je to pozitivní prvek, zaručoval stabilitu a rozvoj města, nakonec však docházelo ze strany tyranů k pokusům a násilné uchvácení moci. Tyranida se stává zvůlí a získává dnešní význam. Proto je tento systém postupně modernizován (nahrazen)
3A) raná řecká demokracie (vláda lidu prostřednictvím jmenovaných úředníků)
3B) aristokratická vláda - moc je v rukou úzkého okruhu šlechty, formálně může být koncipována systémem rodového práva - rada starších

ATHÉNY

Město Athény založili Iónové. Obyvatelstvo se po celá staletí dělilo dvojím způsobem:
-          DĚLENÍ PODLE PŮVODU: 4 fily (Geleontové, hoplitové, ajkikoriové, argodeové). Každá fila se dělí na tři fratie, fratie se dělala na 30 rodů a každý rod měl 30 rodin.
-          PODLE POLITICKÝCH PRÁV: 1) rodová aristokracie - šlechta - majtelé téměř veškeré půdy
2)Svobodní zemědělci a řemeslníci
3)      Otroci

DOBA KRÁLOVSKÁ - doba mýtů, legend ale pravděpodobně vládl rod Teseovců a proslavil se válkami král Melantes. Král Kodros dle pověsti zachránil Athény svým odvážným činem, město bylo obleženo Dóry a hrozila zkáza. Delfská věštírna pronesla "Město bude dobyto jen tehdy, nebude-li zabit král" Kodros se v přestrojení vydal do ležení nepřítele a nechal se zabít. Dórové ohromeni morální silou krále od města odtáhli.

DOBA ARCHONTŮ - Athéňané z vděčnosti již nikdy neměli krále, jmenovali tzv. Archónta (když byl původem z Kodrova rodu) úřad archonta se postupně vyvíjel. Doživotní úřad, postupně na deset let. Původně 1 úředník - zlomem 682 př.kr. reforma => 9 archontů na jeden rok. Např. jeden archont po něm je pojmenován a měl plnou výkonnou moc.
2. archont - vrchní velitel vojska
3. archont - náboženské otázky, starosti, hrdelní rozsudky
6 archontů tvořilo nejvyšší soud

Zásadním problémem absence psaného práva, roku 621.př.kr
je archont Drakont pověřen sepsání zákonů
- zmírnil- ale jeho zákony jsou dodnes paradoxně předkládány jako příklad krutosti
(olivník - trest smrti, polní pich - trest smrti). Faktem je, že lid je zklamán, čekali především řešení dlužního otroctví. Když skončil jeho úřad, Drakont nakonec z Athén odchází.

TIMOKRATITSKÁ ÚSTAVA - Solónovy reformy
594př.kr. - Solon zbohatl obchodováním s Egytem a Kyprem, lze jej označit za jednoho z nejbohatších mužů Athén - souhrná výprava na ostrov Salamíny. Největší popularita u lidu získal reformy sociálními.
a)       Zákon o střesení břemene- zakazoval prodávat do otroctví kvůli dluhům, a otroky tohoto typu rozkázal propustit když byl v cizině, tak byl za státní peníze vykoupen.
b)      Zákon o půjčce na tělo - nesměla být uzavřena půjčka jejichž protihodnotou byla osoba.
Teokratická ústava - reforma státní zprávy - je použit naprosto nový politický princip vlády - čím více povinností tím více práv. Výše je pak určena majetkovým cenzem.

Obyvatelstvo je rozděleno do čtyř tříd podle ročního výnosu z majetku:
• Šlechta (velkostatkáři) - roční výnos více než 500 měřic (1měřice = +/- 5l) ječmenu (olivy nebo víno ve stejné hodnotě). Jako jediní byli voleni do úřadu archontů, měli právo služby ve velících funkcích v armádě (z toho plynul velký podíl na kořisti). Museli vydržovat námořní flotilu a platit náboženské svátky - liturgie.
• Rytíři - 300 a více měřic ječmene. Obsazovali nižší úřady za jejichž výkon byl značný plat. Na své náklady vydržovali a tvořili jezdectvo - tvořili elitu armády.
• Nižší střední vrstva (zemědělci, řemeslníci, obchodníci… ) roční výnos byl minimálně 200 měřic obilí, mohli být voleni do nejnižších úřadu a měli právo a povinnost tvořit pěchotu armády (hoplité)
• Chudé svobodné obyvatelstvo: do 200 měřic ječmene. Kromě práva volit neměli žádná práva, neměli povinnost sloužit v armádě, pouze ve výjimečných situacích.
Rozdělení nebylo trvalé, pravidelně se majetkový výnos kontroloval a lidé mohli postupovat směrem nahoru i dolů.
Reforma archonátu - archónt
je volen všemi třídami a po roce úřadu musel složit "účty z vedení" před tzv. Areopagem (čestný senát bývalých Archóntů). Pokud se obhájil, stal se členem Areopagu.
Reformy občanského a trestního práva - právo dědické (poslední vůle zemřelého), cizinci jsou před zákonem rovni Athéňanům (ale musel je hájit Athéňan), v 18-ti letech člověk vstupoval do světa dospělých a mohl začít studovat na gymnáziu, ve 20-ti letech získal všechna politická práva, posledním krokem reformy (byla prováděna 10 let) byla amnestie politickým vězňům.
Ohrožení demokracie - Roku 561 BC byl Archontem zvolen Peisistratos, největší athénský boháč, mecenáš a velmi ambiciózní muž. Rozsáhlými projekty si doslova koupil Athéňany a ti jej nakonec volili dlouhá léta po sobě (bylo to velkým zklamáním pro Solóna, který se stáhl z veřejného života a v ústraní umírá). Je to doba obrovského rozkvětu města, nebýt jediného problému. Vnutil Athéňanům jako nástupce své dva syny Hipparcha a Hippia.
Jejich vláda byla nesmírně nepopulární, vrcholem bylo, když jeden z bratrů veřejně potupil ženu z významného Athénského rodu. Byl následně zavražděn, tuto vraždu se druhý z bratrů pokusil pomstít krutým politickým terorem = > v Athénách propukla občanská válka. Do té se dokonce chtěla zapojit i Sparta ale v Athénách nakonec vítězí demokracie, je přijata nová ústava. Obyvatelstvo je nově rozděleno podle městských čtvrtí. Venkovské části mají stejný význam jako město. Konrolou demokracie pak byl zvláštní zákon podle kterého stačilo, aby 6000 athéňanů vyslovilo nesouhlas s vládou Archonta a ten byl poslán do vyhnanstvím 10 let a nesměl se vrátit.

sparta

Militaristický (vláda armády) oligarchický (vláda omezené úzké šlechty) systém vlády. Založili ji kmeny dórů a byl vyt. Sparta nepotřebuje hradby neboť každý sparťan je hradbou. Původní obyvatelstvo si Dórové podrobili a) helioti - potomci těch, kteří se odmítali vzdát. Neměli žádná práva, ale nebyli klasickými otroky. Spolu s půdou byli nárokově přiděleni svobodnému sparťanovy (nedali se kupovat, prodat). Bylo jich mnohonásobně víc než sparťanů. K pošlušnosti a práci byli nuceni terorem.
b)Perioikové - potomci těch, kteří se dobrovolně vzdali nadvlády Sparty. Byli to zemědělci, řemeslníci, obchodníci - neměli pouze občanské práva sparťana - mohli vlastnit otroky, neměli právo na helioty.
c)otroci
d) svobodní Sparťané - nikdy jich nebylo více než 10 000 - dělili se na tři kmeny - Fili - ta se dělila na 10 ob a ty se dělili na rodiny - pouze dvě Oby byli královské (aigové a euriponkové)
Narozené dítě bylo prohlédnuto, bylo -li to dítě neduživé - slabé bylo rituálně svrženo do řeky Taigos.
Děti jsou u matky pouze do 6let. (rozmazlování - spartské chůvy)
Chlapci jsou zařazeni do výcvikových oddílů podle ročníků. Bez pokrývky hlavy, bosí a do určitého věku úplně nazí. Spát mohli do 20 let pouze na zemi a
slámě. Výcvik je každý rok zakončen a) zkouškou v chrámu bohyně artemidy - bičování
b)Rituálním lovem hekotů
Ve 20 letech je výcvik ukončen a může být vybrán do základní 15 členné spartské vojenské jednotky - spali spolu, jedli, trávili čas… Polévka z krve, nesmí mluvit mladší před starším.
STÁTNÍ ORGANIZACE: včele Sparty stál král, později 2 králové. Poradní sbor krále- tzv. Gerůda - bylo to 30 nejstarších představitelů nejváženějších rodů. Rozhodovali hlasováním přičemž král musle hlasovat jako poslední
Halie- lidový systém sparťanů (apela) - pouze 1 za měsíc, za úplňku muži - halie rozhodovali o válce a míru.
Postupně je ještě systém doplňen o úřad eforů (756. Př.kr)- byly to vlastně úředníci jednotlivých spartských okrsků. Celkem bylo 5 eforů a v dobách výjimečných mohli krále zastupovat.
Největší reforma - 580př. kř. Mohli dokonce v případě hrožení zájmů sparty odvolat i samotného krále. Museli však počítat s tím, že po ukončení jejich mandátů mohou být novými efory sami souzeni za výkon funkce.

ŘECKO- PERSKÉ VÁLKY

Příčiny: při tzv. druhé kolonizaci Řekové ovládli všechny ostrovy egejského moře a zakládali osady v Malé Asii. Z východu se ale tlačí jiná mocná Říše - Peršané. O stejnou oblast v té době však měli zájem Peršané jejichž říše tehdy dosahovala územního vrcholu - Řecké osady žádají o pomoc Pevninské řeky => Dareos prvý toho využívá jako záminku k válce.
Průběh bojů:
1)Prvá výprava - roku 491. Př. kr. vypravil Dareos armádu v jejichž čele stál jeho zeť Mardonius a)pozemní vojsko přes úžinu helespont zaútočilo na Trákii a Makedonii
b)loďstvo podél pobřeží postupuje až k misu Athou u Chalkidiky, Trákové jsou krutě poraženi a Alexandr Král Makedonie nakonec dobrovolně nadvládu Peršanů uznal. Řeky zachránila náhoda loďstvo, je zničeno bouří. Proto se Peršané z Řecka stáhli.
2) 2. Výprava -490 př.kr. - před vlastním vojskem vyslal do největších řeckých měst svá poselstva, aby šířili zprávu o největší válečné výpravě a poslové navrhovali, že kdo se dobrovolně vzdá bude ušetřen. Athény a Sparta nejen odmítli, ale posli kteří žádali o vodu a chléb naházeli do studní -> Dareos má záminku pro válečnou výpravu. V čele stojí Artaferrés výprava m 600lodí.
Peršané plení Egejské moře. Exemplárně je vypálen ostrov Naxo, pak bez většího problému provedli vylodění v atice - přímou cestou pak míří k Athénám. - Bojové stanoviště zaujali v údolí u Maratonu. Město propadlo panice (Athény). S žádostí o pomoc se dokonce obrátili an Spartu. Běžec Feipidés vykonal cestu tam, ale zpěve zprávou za 5 dnů. Nové zklamání do úplňku zbývá 10 dnů. Halie tedy nemůže rozhodnout o válce - musíte čekat. Athény nakonec zachránil schopný Miltiadés přemluvil Athéňany k riskantnímu, ale překvapivému útoku na perské ležení u Maratonu. Athéňané zaútočili 12. Září 490. Peršané nebyli v bojové pohotovosti a následovala krutá řež. (Herodotos uvádí 7000zabitých Peršanů přímo na bojišti a jen 192 zabitých Řeků). Řekové pronásledují Peršany až k moři a cestou pobíjejí stovky dalších. Militiades pak dokonce zorganizoval pronásledování Peršanů na moři (Najal 70 lodí na vlastní útraty). Výprava však nebyla úspěšná, i když to přímo nezavinil. Po návratu byl v Athénách doonce odsouzen k obrovské pokutě V důsledku zranění a zklamání však brzy umírá. Jeho syn později čestně dluh uhradil. Naštěstí pro Řeky další výpravu již Dareos nezorganizoval roku 485. Př.kr totiž umírá. Jeho nástupce Xeroés však svou výpravu překonal vše co starověk kdy viděl.

(Od Míši) : 3. výprava: jaro 480BC. Největší armáda starověkých dějin se dala do pochodu, přes úžinu Helespont je postaven most (plovoucí) - 7dnů a 7 nocí. Obrany Řecka se ujali Sparťané, bylo vybráno místo pro obranu - soutěska Thermopyl (vlezly se tam jen dva povozy vedle sebe). Spartský král Leonidas velel několika tisícům Řekům, nakonec ponechává pouze dobrovolníky (1500 Řeků, 300 Sparťanů). Řeky zradil pastýř Ejfaltos - prozradil "Kozí stezku". Všichni Řekové s výjimkou posádky z Théb raději padli. Cesta do středního Řecka je otevřena, pohromy se obávají Athény. Nakonec rozhodla věštba: "Město zachrání dřevěná hradba." => loďstvo, Řekové se rozhodli k námořní bitvě u ostrova Salamíny. Perská převaha se stala nevýhodou. Řekové vlákali Peršany na skalnatou úžinu, kde byla většina perského loďstva zničena => vítězství Řeků. Xerxes se rozhodl p ro dočasný ústup, ponechává však v Řecku 300 000 mužů, kterým velel Mardonius - ten pokračuje v plenění Řecka a připravuje se na rozhodující střet - bitva u Platají.
Řekové na tuto bitvu postavili dosud největší vojsko - řádově asi sto tisíc mužů. Bitvu však rozhodla náhoda. Mardonius je na počátku smrtelně raněn, to vyvolalo chaos a ústup Peršanů => Řekové vítězí a pronásledují Peršany až do Malé Asie (bitva u Mikalé?), největší síly staví Athény, ale vrchní velení má Sparta. Spartský král Pancanius dokonce obléhal město Byzancion a Peršané prý začali vyjednávat o míru a Pancanius dokonce zvažoval sňatek s perskou princeznou. Athény to však označili za zradu. Pancanius byl odvolán a odsouzen k trestu smrti. V důsledku toho se řecká vojska rozpadla na dvě části.
A) Athénský válečný námořní spolek (Delský spolek)
Spartský válečný spolek pozemní
Poslední kapkou se stávají události roku 464BC, Spartu zasáhlo obrovské zemětřesení a následné povstání heliotů. Poprvé a naposled požádala Sparta o pomoc Athény. Vůdce Athéňanů Kimono však pomoc pyšně odmítl. Sparta se nakonec zachránila, ale toto gesto nebylo nikdy zapomenuto
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama