close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zeměpis

28. března 2010 v 11:05 | Hanka |  Zeměpis

Přírodní obal Země


Stavba a složení

K. E. Bullen-australský geofyzik. Rozdělil zemské těleso na 7 částí, tzv. Bullenovy zóny
S, P, L vlny
P-primární (podlouhlé)- rozechvívají částice hornin dopředu a dozadu
                -plyny, kapaliny i pevné látky
A-sekundární (příčné)- rozechvívají částice kolmo na směr vln
                -pevné látky
Když S a P vlny dosáhnou povrchu, mění se na L vlny (dlouhé), šíří se na povrchu dvěma způsoby:
a)      horizontálně-vznikají v pravém úhlu vůči svému směru (Lovovy vlny)
b)      postupují jako mořské vlny (Ragleighovy vlny)

Plášť


-nejhlubší vrt oficiálně 12 km
-Mohorovičičova plocha diskontinuity
-plášť tvoří převážně křemičitany, oxidy železa a hořčíku, sulfidy a dalších kovů
-Weichert- Guttenbergova plocha diskontinuity-odděluje plášť od jádra

Jádro

-vnější jádro je polotekuté
-přechodná zóna
-vnitřní jádro- je pevné, železo a nikl
-uvnitř zemského jádra probíhají pochody radioaktivního rozpadu, tavení hmot a přemisťování v důsledku pohybu Země a přitažlivosti-pochody endogenní

Hornina

-je složena z nerostů, je základní stavební jednotka zemské kůry
Dělíme na:
1)      Vyvřelé (magmatické)-vznikly krystalizací magmatu
a)      Výlevné-vyvřely na zemský povrch
b)      Žilné-v žílách
c)       Hlubinné-utuhly pod povrchem
2)      Usazené (sedimentární)- vznikají zvětráváním (erozí) složitějších hornin a následnou sedimentací. Zvětráváním vznikají zvětraliny
a)    Rozklad- chemické zvětrávání
b)   Rozpad- fyzikální zvětrávání
3)      Přeměněné (metamorfované)-vznikají přeměnou

Planetární členění zemské kůry

(viz list 4A)


Zemská kůra se člení na pevninskou, oceánskou a přechodného typu.
1)      Pevninská- žulová vrstva, čedičová vrstva a vrstva sedimentů
-zaujímá 64% celkového objemu zemské kůry
-je starší než oceánská
-vrstva sedimentů, pod ní žulová (granitová) vrstva, Konradova plocha diskontinuity, bazaltová (čedičová) vrstva
-mocnost je větší než u oceánské (průměrně 45 km, Himaláje až 95 km)
2)      Oceánská- 21% celkového objemu zemské kůry
-je mladší a tenčí (6-15 km)
-vrstvy částečně zpevněných sedimentů, do kterých proniká čedič a pod tím je čistě čedičová (bazaltová) vrstva. Žulová chybí
3)      Přechodného typu-15% celkového objemu zemské kůry
-kombinace obou předchozích typů
-nejtypičtější je v oblasti Černého a Kaspického moře
Jádra pevnin=štíty-velmi stabilní části zemské kůry
-Baltský, Ukrajinský, Kanadský, Africký, Aldantský, Indický, Australský a Guinejský štít
-ke štítům se přimykají platformy (např. Ruská tabule)
-ve třetihorách byly některé platformy rozlámány horotvornými pohyby na kry a vyzdviženy do velehorských výšek=vznikly tak oblasti epiplatformní (pohoří Tjan-chan)

Geosynklinály-protáhlé příkopové prohlubně, které jsou zaneseny mocnou vrstvou sedimentů

Reliéf dna oceánů a moří

Profil oceánského dna viz list 9B
-průměr šelfových moří 132 m (8% oceánského dna)
-pevninský svah-může být rozbrázděn kaňony
-pevninské úpatí-malý sklon 2%-přechodná kůra

Vznik pevnin a oceánů

Wegenerova teorie kontinentálního driftu (pohybu kontinentů)

-poprvé byla tato myšlenka vyslovena A. L. Wegenerem v roce 1912)
-v prahorách (asi před 570 mil. Let) existoval na zemi pouze jeden pevninský celek- Pangea
-celek byl obklopen praoceánem- Panthalassa
-konec prvohor (asi před 250 mil. let)- Pangea se začíná rozdělovat na dva menší celky: Na severu prakontinent Laurasie, na jihu prakontinent Gondwana
-oba prakontinenty od sebe oddělovalo moře Tethy (záliv praoceánu Panthalassa)
-postupně se celky rozpadají na menší části
-zbytky zaniklých prakontinentů- pevninské štíty, se staly základem dnešních světadílů
-ze severního celku Laurasie se vytvořily: Eurasie, Severní Amerika, Grónsko
-z jižního celku Gondwana se vytvořily: Afrika, Antarktida, Austrálie, Jižní Amerika
-v poslední fázi vývoje pevnin se k Asii ještě připojily dva poloostrovy Přední Indie a Arabský poloostrov (oba z Gondwany)
-praoceán Panthalassa se rozdělil na současné oceány: Atlantský, Pacifik, Severní ledový, Indický

Litosféra

-je uložena na astenosféře
Pohyby litosférických desek:
-jak vertikální, tak horizontální
-pohyb se nejčastěji vysvětluje konvekčními proudy
-proudění je způsobeno tepelnými rozdíly
pohyby litosférických desek viz pracovní list 4B
Rozhraní litosférických desek
-divergentní rozhraní-místo vzniku nové zemské kůry, kde dochází k rozestupování litosférických desek
-konvergentní rozhraní-místo zániku zemské kůry
-subdukce-podsun
Georeliéf
-pevninský reliéf
-členění:
1)      Podle nadmořské (absolutní) výšky:
a) nížiny (0-200 m n. m.)
b) vysočiny (nad 200 m n. m.)
c) prolákliny (do 0 m n. m.)
2)      Podle relativní výšky (v m):
a) rovina (0-30 m)
b) pahorkatina (30-150 m)
c) vrchovina (150-300 m)
d) hornatina (300-600 m)
e) velehornatina (nad 600 m)
3)      Podle vzhledu:
konkávní-vkleslé-údolí
konvexní-vypouklé-kopce
složité

Síly působící na zemský povrch

a)      Endogenní-vnitřní, zdroj je v zemském nitru
-vytváří nerovnosti zemského povrchu (vrásnění, zlomy)
b)      Exogenní- vnější, zdrojem je Slunce (vítr, mráz atd.…)
-ruší nerovnosti a zarovnávají (denudace-zarovnání zemského povrchu)
c)       Antropogenní-člověk, patří k vnějším
Působením endogenních sil vzniká tektonický reliéf (pohyby zemské kůry)
a)      Vrásový reliéf
b)      Vrásnozlomový reliéf
c)       Kerný
d)      Sopečný
Viz pracovní list 5A
Působení exogenních činitelů
-horní tok-eroze
-střední tok-transport
-dolní tok-sedimentace
-svahové pochody
-fluviální pochody (působení tekoucí vody)
-kryogenní pochody (mrazové)
-glaciální pochody (ledovce)
-eolická činnost (činnost větru)
-maritimní činnost (mořská)
-biogenní pochody

Svahové pochody

-          Řícení (kamenné laviny, suťové kužely, sesuvy-plošné, kerné, proudové-destrukce staveb, šikmé stromy)
-          Mohou být rychlé (většinou řícené) a pomalé
-          Soliflukce=půdotok-permafrost-po rozmrznutí se rozbředlá vrstva dá do pohybu a pohybuje se po té zmrzlé
-          Bahenní proudy, sněhové laviny
Fluviální pochody
- nejdříve je plošné stékání-ron, voda se začíná akumulovat-ronové rýhy, může vytvořit až strže, prohlubně v půdě
-formují reliéf
-plaveniny- materiál, který je vodou unášen, drobný
-splaveniny- větší úlomky, materiál je ,,válen" po dně
Eroze
-boční-eroze do stran-pomalá řeka, modeluje tok, meandr, vznik neckovitých údolí
Meandr: -zaklesnutý- strohé břehy
- meandr volný- volně v přírodě
-břehy jsou podemílány a nanášeny jesepní břehy
-hloubková eroze- způsobená vodou a splaveninami, vznikají údolí typu V a soutěsky
-zpětná-odemílání schodů, vodopády
-pirátství řek- silnější řeka bere vodu slabší, tvar náčepního loktu
-říční terasy- stupínky, údolí
-údolní niva-úrodné oblasti
-kaňon má schody, soutěska je strmě dolů
-vířivý pohyb vody- vznik obřích hrnců
-říční delta-rozvětvené ústí řeky

Krasové jevy

-vznikají výmolnou činností a chemickým působením (koroze)
-hlavně na vápenci a dolomitu
-CO2 + H2O↔H2CO3
H2CO3 + CaCO3↔ Ca(HCO3)2
-škrapy-škrapová pole, pracovní list
-závrty-mísovité prohlubně způsobené odnášením materiálu vodou do puklin, tvar trychtýře
-polje- rozlehlejší sníženiny- spojování boků větších závrtů, ustupování svahu
-speleologie- vědecký obor zkoumající jeskyně
-ponor- míst, kde se řeka ztrácí do podzemí (Punkva)
-vyvěračka- místo, kde voda vyvěrá na povrch
-krápníky- stalagmit (vyrůstá zezdola), stalaktit (ze shora), stalagnát (spojený stalagmit a stalaktit), brčko (dutý stalaktit)
-jeskyně-základní krasový útvar
-syntr-materiál CaCO3, malá terasovitá jezírka
-jeskynní perla-kamínek, který je obalen syntrem
-nickamínek- hmota ze syntru, která se tváří jako kamínek, ale není
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama