Přírodní obal Země
Stavba a složení
K. E. Bullen-australský geofyzik. Rozdělil zemské těleso na 7 částí, tzv. Bullenovy zóny
S, P, L vlny
P-primární (podlouhlé)- rozechvívají částice hornin dopředu a dozadu
-plyny, kapaliny i pevné látky
S, P, L vlny
P-primární (podlouhlé)- rozechvívají částice hornin dopředu a dozadu
-plyny, kapaliny i pevné látky
A-sekundární (příčné)- rozechvívají částice kolmo na směr vln
-pevné látky
-pevné látky
Když S a P vlny dosáhnou povrchu, mění se na L vlny (dlouhé), šíří se na povrchu dvěma způsoby:
a) horizontálně-vznikají v pravém úhlu vůči svému směru (Lovovy vlny)
b) postupují jako mořské vlny (Ragleighovy vlny)
Plášť
-nejhlubší vrt oficiálně 12 km
-Mohorovičičova plocha diskontinuity
-plášť tvoří převážně křemičitany, oxidy železa a hořčíku, sulfidy a dalších kovů
-Weichert- Guttenbergova plocha diskontinuity-odděluje plášť od jádra
-Mohorovičičova plocha diskontinuity
-plášť tvoří převážně křemičitany, oxidy železa a hořčíku, sulfidy a dalších kovů
-Weichert- Guttenbergova plocha diskontinuity-odděluje plášť od jádra
Jádro
-vnější jádro je polotekuté
-přechodná zóna
-vnitřní jádro- je pevné, železo a nikl
-uvnitř zemského jádra probíhají pochody radioaktivního rozpadu, tavení hmot a přemisťování v důsledku pohybu Země a přitažlivosti-pochody endogenní
-přechodná zóna
-vnitřní jádro- je pevné, železo a nikl
-uvnitř zemského jádra probíhají pochody radioaktivního rozpadu, tavení hmot a přemisťování v důsledku pohybu Země a přitažlivosti-pochody endogenní
Hornina
-je složena z nerostů, je základní stavební jednotka zemské kůry
Dělíme na:
Dělíme na:
1) Vyvřelé (magmatické)-vznikly krystalizací magmatu
a) Výlevné-vyvřely na zemský povrch
b) Žilné-v žílách
c) Hlubinné-utuhly pod povrchem
2) Usazené (sedimentární)- vznikají zvětráváním (erozí) složitějších hornin a následnou sedimentací. Zvětráváním vznikají zvětraliny
a) Rozklad- chemické zvětrávání
b) Rozpad- fyzikální zvětrávání
3) Přeměněné (metamorfované)-vznikají přeměnou
Planetární členění zemské kůry
(viz list 4A)
Zemská kůra se člení na pevninskou, oceánskou a přechodného typu.
1) Pevninská- žulová vrstva, čedičová vrstva a vrstva sedimentů
-zaujímá 64% celkového objemu zemské kůry
-je starší než oceánská
-vrstva sedimentů, pod ní žulová (granitová) vrstva, Konradova plocha diskontinuity, bazaltová (čedičová) vrstva
-mocnost je větší než u oceánské (průměrně 45 km, Himaláje až 95 km)
-zaujímá 64% celkového objemu zemské kůry
-je starší než oceánská
-vrstva sedimentů, pod ní žulová (granitová) vrstva, Konradova plocha diskontinuity, bazaltová (čedičová) vrstva
-mocnost je větší než u oceánské (průměrně 45 km, Himaláje až 95 km)
2) Oceánská- 21% celkového objemu zemské kůry
-je mladší a tenčí (6-15 km)
-vrstvy částečně zpevněných sedimentů, do kterých proniká čedič a pod tím je čistě čedičová (bazaltová) vrstva. Žulová chybí
-je mladší a tenčí (6-15 km)
-vrstvy částečně zpevněných sedimentů, do kterých proniká čedič a pod tím je čistě čedičová (bazaltová) vrstva. Žulová chybí
3) Přechodného typu-15% celkového objemu zemské kůry
-kombinace obou předchozích typů
-nejtypičtější je v oblasti Černého a Kaspického moře
-kombinace obou předchozích typů
-nejtypičtější je v oblasti Černého a Kaspického moře
Jádra pevnin=štíty-velmi stabilní části zemské kůry
-Baltský, Ukrajinský, Kanadský, Africký, Aldantský, Indický, Australský a Guinejský štít
-ke štítům se přimykají platformy (např. Ruská tabule)
-ve třetihorách byly některé platformy rozlámány horotvornými pohyby na kry a vyzdviženy do velehorských výšek=vznikly tak oblasti epiplatformní (pohoří Tjan-chan)
Geosynklinály-protáhlé příkopové prohlubně, které jsou zaneseny mocnou vrstvou sedimentů
-Baltský, Ukrajinský, Kanadský, Africký, Aldantský, Indický, Australský a Guinejský štít
-ke štítům se přimykají platformy (např. Ruská tabule)
-ve třetihorách byly některé platformy rozlámány horotvornými pohyby na kry a vyzdviženy do velehorských výšek=vznikly tak oblasti epiplatformní (pohoří Tjan-chan)
Geosynklinály-protáhlé příkopové prohlubně, které jsou zaneseny mocnou vrstvou sedimentů
Reliéf dna oceánů a moří
Profil oceánského dna viz list 9B
-průměr šelfových moří 132 m (8% oceánského dna)
-pevninský svah-může být rozbrázděn kaňony
-pevninské úpatí-malý sklon 2%-přechodná kůra
-pevninský svah-může být rozbrázděn kaňony
-pevninské úpatí-malý sklon 2%-přechodná kůra
Vznik pevnin a oceánů
Wegenerova teorie kontinentálního driftu (pohybu kontinentů)
-poprvé byla tato myšlenka vyslovena A. L. Wegenerem v roce 1912)
-v prahorách (asi před 570 mil. Let) existoval na zemi pouze jeden pevninský celek- Pangea
-celek byl obklopen praoceánem- Panthalassa
-konec prvohor (asi před 250 mil. let)- Pangea se začíná rozdělovat na dva menší celky: Na severu prakontinent Laurasie, na jihu prakontinent Gondwana
-oba prakontinenty od sebe oddělovalo moře Tethy (záliv praoceánu Panthalassa)
-postupně se celky rozpadají na menší části
-zbytky zaniklých prakontinentů- pevninské štíty, se staly základem dnešních světadílů
-ze severního celku Laurasie se vytvořily: Eurasie, Severní Amerika, Grónsko
-z jižního celku Gondwana se vytvořily: Afrika, Antarktida, Austrálie, Jižní Amerika
-v poslední fázi vývoje pevnin se k Asii ještě připojily dva poloostrovy Přední Indie a Arabský poloostrov (oba z Gondwany)
-praoceán Panthalassa se rozdělil na současné oceány: Atlantský, Pacifik, Severní ledový, Indický
-celek byl obklopen praoceánem- Panthalassa
-konec prvohor (asi před 250 mil. let)- Pangea se začíná rozdělovat na dva menší celky: Na severu prakontinent Laurasie, na jihu prakontinent Gondwana
-oba prakontinenty od sebe oddělovalo moře Tethy (záliv praoceánu Panthalassa)
-postupně se celky rozpadají na menší části
-zbytky zaniklých prakontinentů- pevninské štíty, se staly základem dnešních světadílů
-ze severního celku Laurasie se vytvořily: Eurasie, Severní Amerika, Grónsko
-z jižního celku Gondwana se vytvořily: Afrika, Antarktida, Austrálie, Jižní Amerika
-v poslední fázi vývoje pevnin se k Asii ještě připojily dva poloostrovy Přední Indie a Arabský poloostrov (oba z Gondwany)
-praoceán Panthalassa se rozdělil na současné oceány: Atlantský, Pacifik, Severní ledový, Indický
Litosféra
-je uložena na astenosféře
Pohyby litosférických desek:
-jak vertikální, tak horizontální
-pohyb se nejčastěji vysvětluje konvekčními proudy
-proudění je způsobeno tepelnými rozdíly
pohyby litosférických desek viz pracovní list 4B
Pohyby litosférických desek:
-jak vertikální, tak horizontální
-pohyb se nejčastěji vysvětluje konvekčními proudy
-proudění je způsobeno tepelnými rozdíly
pohyby litosférických desek viz pracovní list 4B
Rozhraní litosférických desek
-divergentní rozhraní-místo vzniku nové zemské kůry, kde dochází k rozestupování litosférických desek
-konvergentní rozhraní-místo zániku zemské kůry
-subdukce-podsun
-divergentní rozhraní-místo vzniku nové zemské kůry, kde dochází k rozestupování litosférických desek
-konvergentní rozhraní-místo zániku zemské kůry
-subdukce-podsun
Georeliéf
-pevninský reliéf
-členění:
-pevninský reliéf
-členění:
1) Podle nadmořské (absolutní) výšky:
a) nížiny (0-200 m n. m.)
b) vysočiny (nad 200 m n. m.)
c) prolákliny (do 0 m n. m.)
a) nížiny (0-200 m n. m.)
b) vysočiny (nad 200 m n. m.)
c) prolákliny (do 0 m n. m.)
2) Podle relativní výšky (v m):
a) rovina (0-30 m)
b) pahorkatina (30-150 m)
c) vrchovina (150-300 m)
d) hornatina (300-600 m)
e) velehornatina (nad 600 m)
a) rovina (0-30 m)
b) pahorkatina (30-150 m)
c) vrchovina (150-300 m)
d) hornatina (300-600 m)
e) velehornatina (nad 600 m)
3) Podle vzhledu:
konkávní-vkleslé-údolí
konvexní-vypouklé-kopce
složité
konkávní-vkleslé-údolí
konvexní-vypouklé-kopce
složité
Síly působící na zemský povrch
a) Endogenní-vnitřní, zdroj je v zemském nitru
-vytváří nerovnosti zemského povrchu (vrásnění, zlomy)
-vytváří nerovnosti zemského povrchu (vrásnění, zlomy)
b) Exogenní- vnější, zdrojem je Slunce (vítr, mráz atd.…)
-ruší nerovnosti a zarovnávají (denudace-zarovnání zemského povrchu)
-ruší nerovnosti a zarovnávají (denudace-zarovnání zemského povrchu)
c) Antropogenní-člověk, patří k vnějším
Působením endogenních sil vzniká tektonický reliéf (pohyby zemské kůry)
a) Vrásový reliéf
b) Vrásnozlomový reliéf
c) Kerný
d) Sopečný
Viz pracovní list 5A
Působení exogenních činitelů
-horní tok-eroze
-střední tok-transport
-dolní tok-sedimentace
-svahové pochody
-fluviální pochody (působení tekoucí vody)
-kryogenní pochody (mrazové)
-glaciální pochody (ledovce)
-eolická činnost (činnost větru)
-maritimní činnost (mořská)
-biogenní pochody
-horní tok-eroze
-střední tok-transport
-dolní tok-sedimentace
-svahové pochody
-fluviální pochody (působení tekoucí vody)
-kryogenní pochody (mrazové)
-glaciální pochody (ledovce)
-eolická činnost (činnost větru)
-maritimní činnost (mořská)
-biogenní pochody
Svahové pochody
- Řícení (kamenné laviny, suťové kužely, sesuvy-plošné, kerné, proudové-destrukce staveb, šikmé stromy)
- Mohou být rychlé (většinou řícené) a pomalé
- Soliflukce=půdotok-permafrost-po rozmrznutí se rozbředlá vrstva dá do pohybu a pohybuje se po té zmrzlé
- Bahenní proudy, sněhové laviny
Fluviální pochody
- nejdříve je plošné stékání-ron, voda se začíná akumulovat-ronové rýhy, může vytvořit až strže, prohlubně v půdě
-formují reliéf
-plaveniny- materiál, který je vodou unášen, drobný
-splaveniny- větší úlomky, materiál je ,,válen" po dně
- nejdříve je plošné stékání-ron, voda se začíná akumulovat-ronové rýhy, může vytvořit až strže, prohlubně v půdě
-formují reliéf
-plaveniny- materiál, který je vodou unášen, drobný
-splaveniny- větší úlomky, materiál je ,,válen" po dně
Eroze
-boční-eroze do stran-pomalá řeka, modeluje tok, meandr, vznik neckovitých údolí
-boční-eroze do stran-pomalá řeka, modeluje tok, meandr, vznik neckovitých údolí
Meandr: -zaklesnutý- strohé břehy
- meandr volný- volně v přírodě
-břehy jsou podemílány a nanášeny jesepní břehy
- meandr volný- volně v přírodě
-břehy jsou podemílány a nanášeny jesepní břehy
-hloubková eroze- způsobená vodou a splaveninami, vznikají údolí typu V a soutěsky
-zpětná-odemílání schodů, vodopády
-pirátství řek- silnější řeka bere vodu slabší, tvar náčepního loktu
-říční terasy- stupínky, údolí
-údolní niva-úrodné oblasti
-kaňon má schody, soutěska je strmě dolů
-zpětná-odemílání schodů, vodopády
-pirátství řek- silnější řeka bere vodu slabší, tvar náčepního loktu
-říční terasy- stupínky, údolí
-údolní niva-úrodné oblasti
-kaňon má schody, soutěska je strmě dolů
-vířivý pohyb vody- vznik obřích hrnců
-říční delta-rozvětvené ústí řeky
-říční delta-rozvětvené ústí řeky
Krasové jevy
-vznikají výmolnou činností a chemickým působením (koroze)
-hlavně na vápenci a dolomitu
-CO2 + H2O↔H2CO3
H2CO3 + CaCO3↔ Ca(HCO3)2
-škrapy-škrapová pole, pracovní list
-závrty-mísovité prohlubně způsobené odnášením materiálu vodou do puklin, tvar trychtýře
-polje- rozlehlejší sníženiny- spojování boků větších závrtů, ustupování svahu
-speleologie- vědecký obor zkoumající jeskyně
-ponor- míst, kde se řeka ztrácí do podzemí (Punkva)
-vyvěračka- místo, kde voda vyvěrá na povrch
-krápníky- stalagmit (vyrůstá zezdola), stalaktit (ze shora), stalagnát (spojený stalagmit a stalaktit), brčko (dutý stalaktit)
-jeskyně-základní krasový útvar
-syntr-materiál CaCO3, malá terasovitá jezírka
-jeskynní perla-kamínek, který je obalen syntrem
-nickamínek- hmota ze syntru, která se tváří jako kamínek, ale není
-hlavně na vápenci a dolomitu
-CO2 + H2O↔H2CO3
H2CO3 + CaCO3↔ Ca(HCO3)2
-škrapy-škrapová pole, pracovní list
-závrty-mísovité prohlubně způsobené odnášením materiálu vodou do puklin, tvar trychtýře
-polje- rozlehlejší sníženiny- spojování boků větších závrtů, ustupování svahu
-speleologie- vědecký obor zkoumající jeskyně
-ponor- míst, kde se řeka ztrácí do podzemí (Punkva)
-vyvěračka- místo, kde voda vyvěrá na povrch
-krápníky- stalagmit (vyrůstá zezdola), stalaktit (ze shora), stalagnát (spojený stalagmit a stalaktit), brčko (dutý stalaktit)
-jeskyně-základní krasový útvar
-syntr-materiál CaCO3, malá terasovitá jezírka
-jeskynní perla-kamínek, který je obalen syntrem
-nickamínek- hmota ze syntru, která se tváří jako kamínek, ale není