Systém organismů
Viry
-nitrobuněční parazité-potřebují buňku k reprodukci (buňka je rozmnožuje)-oni to sami nedokážou. ---velikost 10-100 nm (10-9)
-můžeme pozorovat elektronovým mikroskopem
-virion- částice viru napadající buňku a množící se v ní (nevydrží bez buňky dlouho)
-složení: neobsahují buňku, z nukleové kyseliny (DNA nebo RNA)-ta je kryta v bílkovinném obalu kapsid, je tvořený kapsomery, u některých virů je i membránový obal
-pokud je-viry jsou obalené, pokud není-jsou neobalené
-vir dodá dědičnou informaci buňce a začnou vytvářet novou DNA (RNA) a začne tvořit bílkoviny (obal)
-jak má vypadat membrána vir krade z cytoplazmy nebo jaderné buňky
-tvar určuje kapsid: šroubovitý tvar (do šroubovice-helikální)
Dvacetistěn (ikozaedr)-povrch tvořen dvaceti stejnými trojúhelníčky (anténky-l přilnutí k povrchu buňky)
-bakteriofágové- stavba: hlavička (DNA, RNA), krček, pochva bičíků
-viry napadající bakterie
-chrání bičík, který je uvnitř, na okraji jsou vlákénka, díky nimž se přichytí na povrch bakterie
Virová infekce:
· Virion přilne k povrchu buňky
· Proniká celý virus do buňky / nebo tam vsune dědičnou informaci
· Uvolnění nukleové kyseliny z kapsidů
· A) jenom přebývá v buňce, nerozmnožuje-latentní stav (neškodí)-perzistentní infekce
B) začlení se do genomu buňky-část začleněná do buňky=provirus (způsobuje praskliny, mění fungování)-rakovinové bujení
C) jenom viru je hostitelskou buňkou pomnožován-vytváří se kapsy kolem NK-lyze buňky, buňka praská, nelitická infekce-buňka nepraskne (uzdraví se)
Skupiny a onemocnění
· Bakteriální viry=bakteriofágové-napadají bakterie
· Rostlinné viry-virus tabákové mozaiky, neobalené (malé-nemá biomembránu), tvořené RNA (jednořetězová, ale u virů se mohou2 RNA spojit-dvouřetězová RNA
· Živočišné viry:
1. Papoviridae-virus bradavic, neobalené, tvořeny DNA
2. Picornaviridae-pico-malý, neobalené, RNA, slintavka a kulhavka (nemoci chovaných zvířat), dětská obrna, rýma, hepatitida (zánět jater)
3. Poxviridae-pox-neštovice, obalené, DNA
4. Herpesviridae- herpes=opar, opary a viry způsobující rakovinu, obalené, DNA
5. Paramyxoviridae- para-vedle, mimo, myra-hlen, spalničky a příušnice, obalené, RNA
6. Orthomyxoviridar-ortho-rovný, přímý, pravý, obalení, RNA, chřipka
7. Flaviridae- flavus-žlutý, žlutá zimnice (komáři)-viry přenášené členovci, arboviry, klíšťová encefalitida-klíšťata, obalené, RNA
8. Rhabdoviridae-rhabdo-tyčka (tyčkovité viry), vzteklina, obalené, RNA
9. Retroviridae-RNA, obalené, přepisuje se z RNA na DNA (opačný proces)-DNA vložena do genomu buňky (latentní stádium), AIDS (bílé krvinky)
Viroidy
- částice tvořené nukleovou kyselinou (RNA) a ta není uzavřená v žádném kapsidu, rostlinná onemocnění-vřetenovitost bramborových hlíz.
Priony
-způsobují lidská onemocnění (projevují se i u chovného dobytka)
-nemoc šílených krav (BSE-Bovinní spongiformní encefalopatie)
-bovus-tur, spongiformní-houbovité, encefalopatie-poškození mozku (nervová tkáň je houbovitá-dutiny)
-objevuje se i u koček
Kreutzfeldova-jacobova nemoc-nemoc u člověka, neléčitelné, encefalopatie
-vlastní nemoc způsobuje infekční částice-bílkovina (protein)
Prion:stokrát menší než vir, odolávají vnějším vlivům (varu, UV záření)
-odolává organickým rozpouštědlům, napadené organismy si proti nim nedokáží vytvořit protilátky.
-přenos mezi zvířaty byl prokázán, mezi lidmi ne
-na začátku 20. Století se projevovala tato nemoc (farmář-mrtvá ovce-lítost-rozemletí nemocné ovce na masokostní moučku-krmení ostatních ovcí-přenos infekce)
-rituální kanibalismus (Gajdušek na Papui nové Guinei)
-1997: Nobelova cena-Prusiner-objevení prionu
Jestliže se prostorová struktura prionu v našem těle změní, tak nefungují bílkoviny tak, jak mají a v nervové soustavě vznikají dutiny.
PrPC-každý máme v těle priony, zdravé priony-šroubovice.
PrPSC-jiné uspořádání, nemoc, škrábavka, drbavka
Onemocnění:
-Když se infekční protein dostane do nervové soustavy, tak dokáže změnit strukturu ostatních okolních prionových částic (ty potom dokáží změnit ostatní)
-Při špatném kódování bílkovin (gen zmutoval)
Buněčné organismy
Bakterie
-prokaryotická buňka
-chromatofory-vchlípeniny cytoplazmatické membrány
-mezozómy-funkce trávicí, analogy lyzozómů
-monotricha-1 bičík
-amfitricha-na koncích bičíky
-peritricha-okolo celé buňky
-lofotricha-trsy bičíků na obou koncích buňky
Význam:
1. Rozkladači (destruenti, dekompozitor)
-rozkládají organickou hmotu
-rozkládají organickou hmotu
2. Hlížkovité
-žijí na hlízách (kořenech) bobovitých rostlin
-dokáží vázat vzdušný kyslík (zvyšují množstvíí dusíkatých sloučenin v půdě)
-žijí na hlízách (kořenech) bobovitých rostlin
-dokáží vázat vzdušný kyslík (zvyšují množstvíí dusíkatých sloučenin v půdě)
3. Nitrifikační
-přeměna amoniaku na dusičnany-vyšší úrodnost
-přeměna amoniaku na dusičnany-vyšší úrodnost
4. Denitrifikační
-rozkládají dusičnany-negativní pro rostliny
-rozkládají dusičnany-negativní pro rostliny
5. Střevní bakterie
-kvasné, hnilobné
-kvasné, hnilobné
6. Patogenní
7. Příprava potravin
8. V genovém inženýrství
Rozdělení bakterií
1. Podle tvaru buňky
kok-kulovitý
diplokok-dvě kuličky
streptokok-řada kuliček
stafylokok-pyramida z kuliček
tyčka-vibrio-jakoby do tvaru fazole-trochu zatočené rohy
spirila-vlvněná tyčka
spirochéta-šroubovitá
kok-kulovitý
diplokok-dvě kuličky
streptokok-řada kuliček
stafylokok-pyramida z kuliček
tyčka-vibrio-jakoby do tvaru fazole-trochu zatočené rohy
spirila-vlvněná tyčka
spirochéta-šroubovitá
2. Podle zdroje uhlíku
-uhlík z organické látky-heterotrofní
-uhlík z CO2-autotrofní
-uhlík z organické látky-heterotrofní
-uhlík z CO2-autotrofní
3. Podle získávání energie
-fototrofní-energie ze světla
-chemotrofní-oxidací látek (z dlukózy, sulfanu….)
-fototrofní-energie ze světla
-chemotrofní-oxidací látek (z dlukózy, sulfanu….)
4. Zástupci bakterií-viz papír
Hlízkovité bakterie váží dusík. Na začátku procesu je rhizobium- jakmile odumřou, tak se tělo rozloží na amoniak-ten je nitrobuněčnými bakteriemi oxidován na dusitany a ty pak na dusičnany-rostliny dokáží přijmout až dusitany a dusičnany. Důležité jsou pro hnojení (zelené hnojení)
Sinice
-prokaryotická buňka, název převzat z ruštiny-sini-modrý-mají modrá barviva-fykocianim, fykoeritrien a betakaroten
-přítomen chlorofyl A, barviva se nacházejí v tylakoidech
-neobsahují chloroplasty (ze sinic vznikají chloroplasty)
-tylakoidy jsou odškrcené části cytoplazmatické membrány
-vytváří se organické látky pomocí fotosyntézy (autotrofní látky)-auto-samy, trofní-výživa
-před několika miliardami let- začali produkovat kyslík a z něho vzniká ozón (O3)
-mořské pobřeží-bochníkovité útvary-stromatolity-činnost sinic a písku, zásobní látkou je sinicový škrob
-buď jednobuněčné nebo vícebuněčné (buňky naskládány za sebou) nebo vláknité
-množí se hormogonit (od vlákenka se oddělí boční větévky)
-někdy se vytvářejí heterocysty (pod mikroskopem)-vážou vzdušný dusík.
-akinety-klidová stádia (spory)-splynutím několika buněk, přežijí nepříznivé období a z nich se tvoří nová skupinka sinic.
Žijí: ve vodě, na sklalách, v půdě, na kůře stromů
-vytvářejí někdy lišejníky-symbiózou s houbami se vytváří
-vznik vodního květu-v létě (teplo)
-dostatek živin (min. látek) ve vodě-zvýší se koncentrace sinic (přemnožení)-umírají-dochází ke tlení (kyslík)-množství kyslíku klesá a umírají živočichové ve vodě
-vylučují toxické látky-způsobují u lidí ekzémy-petřeba se hned osprchovat a smýt sinice, eutrofizace vos-trofizace-živiny, vysoké množství živin, eu-daleko, hodně ve vodě
-přítomen chlorofyl A, barviva se nacházejí v tylakoidech
-neobsahují chloroplasty (ze sinic vznikají chloroplasty)
-tylakoidy jsou odškrcené části cytoplazmatické membrány
-vytváří se organické látky pomocí fotosyntézy (autotrofní látky)-auto-samy, trofní-výživa
-před několika miliardami let- začali produkovat kyslík a z něho vzniká ozón (O3)
-mořské pobřeží-bochníkovité útvary-stromatolity-činnost sinic a písku, zásobní látkou je sinicový škrob
-buď jednobuněčné nebo vícebuněčné (buňky naskládány za sebou) nebo vláknité
-množí se hormogonit (od vlákenka se oddělí boční větévky)
-někdy se vytvářejí heterocysty (pod mikroskopem)-vážou vzdušný dusík.
-akinety-klidová stádia (spory)-splynutím několika buněk, přežijí nepříznivé období a z nich se tvoří nová skupinka sinic.
Žijí: ve vodě, na sklalách, v půdě, na kůře stromů
-vytvářejí někdy lišejníky-symbiózou s houbami se vytváří
-vznik vodního květu-v létě (teplo)
-dostatek živin (min. látek) ve vodě-zvýší se koncentrace sinic (přemnožení)-umírají-dochází ke tlení (kyslík)-množství kyslíku klesá a umírají živočichové ve vodě
-vylučují toxické látky-způsobují u lidí ekzémy-petřeba se hned osprchovat a smýt sinice, eutrofizace vos-trofizace-živiny, vysoké množství živin, eu-daleko, hodně ve vodě
Zástupci:
· Anabaena-řetízky buněk, způsobují vodní květ
· Mikrocystic-obalené ve slizu
· Oscillatoria-vláknitá, ,,drkalka"-pohybuje se drkavě
· Nostoc
Prochlorofyta
-prokaryotická buňka, autotrofní (fotosyntéza)-chlorofyl A, B a karotenoidy
-podobné na sinice
-mořské jednobuněčné organismy
-podobné na sinice
-mořské jednobuněčné organismy
Pletiva
-soubory buněk stejného tvaru a funkce
1. Pravá- pletiva vznikají dělením buněk, které zůstávají i po opakovaném dělní=stejný původ
2. Nepravá- seskupování a srůst původně volných buněk=vznikají druhotně
Dělení podle tvaru, tloušťky buněčné stěny a velikost mezibuněčných prostorů:
· Parenchym-tenká buněčná stěna, různé mezibuněčné prostory, nejčastěji v listech
aerenchym- zvláštní případ-vzdušné pletivo-mezibuněčné prostory jsou vyplněné vzduchem
aerenchym- zvláštní případ-vzdušné pletivo-mezibuněčné prostory jsou vyplněné vzduchem
· Prosenchym-jednostranně protáhlé, šikmé přepážky, cévní svazek u rostlin, starší bývají tlustostěnné
· Kolenchym-tenkostěnné, vyztužené v rozích, někdy celá 1 strana-deskový kolenchym
· Sklerenchym- buněčná stěna tlustá, u starších buněk vnitřek odumírá a stávají se mrtvými, velká opora stébla trav, vlašský ořech
Pletiva dělivá a trvalá
· Dělivá- dělí se celý život-meristémy, na místech, kde rostlina roste (konec stonku, kořene, růstové zóny listu), parenchym, velké jádro
sekundární (druhotné) dělivé pletivo-pletiva, která rostou jenom za určitých situací
kambium-vzniká dřevo a lýko, umožňuje tvorbu letokruhů-rostou jenom v létě a na jaře
felogen-korkotvorné pletivo, umožňuje tvorbu druhotné kůry, suberinizace-korkovatění
kalus-hojivé pletivo
sekundární (druhotné) dělivé pletivo-pletiva, která rostou jenom za určitých situací
kambium-vzniká dřevo a lýko, umožňuje tvorbu letokruhů-rostou jenom v létě a na jaře
felogen-korkotvorné pletivo, umožňuje tvorbu druhotné kůry, suberinizace-korkovatění
kalus-hojivé pletivo
· Trvalá pletiva-nedělí se, pletiva krycí (pokožka-nadzemní-epidermis a podzemní-rhyzodermis-kořen)
pokožka-kutikula-kutin-kutinizace-aby tam nešel vzduchy
v pokožce jsou díry, průduchy-příjem kyslíku, o. uhličitého, vody a výpar vody-jsou tam dvě svěrací buňky (obsahují chloroplasty), mezi nimi je štěrbina, tlak vody-turgor, hodně vody-vysoký tlak-otevřou se štěrbiny-voda může ven, když je málo vody, tak se neotevřou.
větší tlak-větší štěrbina
dvouděložné-průduchy na spodu listu, u vodních rostlin nahoře, jednoděložné-shora, ale kosatec shora i zespoda
Hydatody-vodní skuliny, ,,stále otevřené průduchy," vylučování vody-gutace-kontryhel-voda uprostřed listů, kdysi ji používali alchymisté k výrobě kamene mudrců atd.
emergence-i z podpokožkových buněk
trichomy-chlupy- krycí (sluneční svit, háčkovité, ostnité, zachytí se např. na zvířata), žláznaté (vylučují vodu, vodní roztoky, silice, šištice chmelu, tentakule-svým vznikem emergence, hmyzožravé rostliny), žahavé (křehký konec z o. křemičitého, -když se dotkneme, ulomí se to, bodne to a popálí nás) a absorpční (příjem látek z okolí, kořeny, kořenové vlásky
Druhotná kůra-vzniká felogenem, korkovatěním, chrání před výparem. V některých místech vznikají čočinky (lenticely)-malé dírky-bříza, bez.
pokožka-kutikula-kutin-kutinizace-aby tam nešel vzduchy
v pokožce jsou díry, průduchy-příjem kyslíku, o. uhličitého, vody a výpar vody-jsou tam dvě svěrací buňky (obsahují chloroplasty), mezi nimi je štěrbina, tlak vody-turgor, hodně vody-vysoký tlak-otevřou se štěrbiny-voda může ven, když je málo vody, tak se neotevřou.
větší tlak-větší štěrbina
dvouděložné-průduchy na spodu listu, u vodních rostlin nahoře, jednoděložné-shora, ale kosatec shora i zespoda
Hydatody-vodní skuliny, ,,stále otevřené průduchy," vylučování vody-gutace-kontryhel-voda uprostřed listů, kdysi ji používali alchymisté k výrobě kamene mudrců atd.
emergence-i z podpokožkových buněk
trichomy-chlupy- krycí (sluneční svit, háčkovité, ostnité, zachytí se např. na zvířata), žláznaté (vylučují vodu, vodní roztoky, silice, šištice chmelu, tentakule-svým vznikem emergence, hmyzožravé rostliny), žahavé (křehký konec z o. křemičitého, -když se dotkneme, ulomí se to, bodne to a popálí nás) a absorpční (příjem látek z okolí, kořeny, kořenové vlásky
Druhotná kůra-vzniká felogenem, korkovatěním, chrání před výparem. V některých místech vznikají čočinky (lenticely)-malé dírky-bříza, bez.
Pletiva vodivá a zpevňovací
-rozvod látek, cévní svazky
Cévní svazky: dřevo- xylém, voda s rozpuštěnými látkami nahoru, dělí se na cévy (tracheje) a cévice (tracheidy)-mrtvé buňky
lýko (floém)-sítkovicemi tvořené živé buňky, přepážky proděravělé-síto, z listů do kořene
doprovodná pletiva-parenchym-tvoří dřevo + lýko pohromadě, tvoří pochvu, kambium-umožňuje tloustnutí, jenom některé
lýko (floém)-sítkovicemi tvořené živé buňky, přepážky proděravělé-síto, z listů do kořene
doprovodná pletiva-parenchym-tvoří dřevo + lýko pohromadě, tvoří pochvu, kambium-umožňuje tloustnutí, jenom některé
Typy cévních svazků
a) Boční (kolaterální)-lýko vně stonku, dřevo uvnitř, mezi tím kambium, stonek kukuřice
b) Dvojbočné (bikolaterální)-stonek okurky, uvnitř dřevo, na bocích lýko
c) Paprsčitý (radiální)-střídání lýkové a dřevní části, netvoří svazek, kořen v 1. roce
d) Soustředné (koncentrické)-plavuně, nižší rostliny, dřevostředný nebo lýkostředný
Střední válec (stélé)-průřez: střed- eustélé-cévní cvazky po okraji nebo atakostélé-rozmístěné po celém, dokonalejší, lépe vyvinuté, jednoděložné rostliny, vývojově mladší, kukuřice, třetím typem může být soustředný cévní svazek
Pletiva základní
-parenchimatické buňky, mezi krycími a vodivými, různé funkce
a) Asimilační-asimilace-tvorba organických látek
b) Zásobní- buňky se zásobními látkami, škrobová zrna v leukoplastech-plastidy-plody pámelníku-keře s bílýma praskajícíma kuličkami
c) Vodní pletivo-kaktus, hromadí vodu
d) Vyměšovací pletivo-vylučují různé látky, silice u chmelu, mléko u pampelišky