Rostlinné orgány
Typ těla:
a) Stélka-nelze rozlišit kořen, stonek, list, nerozlišené tělo-řasy, často vodní
řasy-jednobuněčné, mnohobuněčné, podle tvaru, jestli mají bičík, vláknité
řasy-jednobuněčné, mnohobuněčné, podle tvaru, jestli mají bičík, vláknité
b) Cévnaté-kořen, stonek, list, květ, plod….
-rozlišené tělo
-rozlišené tělo
Kořen
-vegetativní orgán-nepodílí se na rozmnožování-nejsou generativní (jenom květ a plod)
-roste první, vždy do středu Země
Funkce:
-odebírání minerálních látek rozpuštěných ve vodě
-zásobní funkce, drží rostlinu v půdě
-roste první, vždy do středu Země
Funkce:
-odebírání minerálních látek rozpuštěných ve vodě
-zásobní funkce, drží rostlinu v půdě
Kořenové soustavy
a) Hlavní s postranními-dvouděložné rostliny
b) Svazčité- hlavní neroste, vytvářejí se náhradní-adventivní-čekají až k hlavní přestane růst
Tvary kořene
Nitkovitý
Nitkovitý
Válcovitý-křen
Vřetenovitý-mrkev
Řepovitý-řepa
Hlíznatý -orchideje
Přeměny (metamorfózy)
a) Hlíza- zásobní fce, mrkev
b) Bulva-zásobní i spodní část stonku, řepa cukrovka
c) Haustoria-jmelí, pronikají do cévních svazků, parazitické rostliny
d) Vzdušné kořeny-přijímají vzdušnou vlhkost, i nad půdou, monstrea, obsahují chlorofyl
e) Dýchací kořeny-umožňují dýchání-výměna plynů, nad povrchem, bahenní rostliny-mangrovníky
f) Příčepivé-přichycení k podkladu-břečťan popínavý
g) Chůdovité-upevňují rostlinu v sypké půdě-mangrovníky
Stavba
-Na povrchu je rhyzodermis (pokožka), kořenové vlášení-kořenové vlásky-umožňují příjem látek z vody.
-Pod ní je prvotní (primární) kůra, která má tři vrstvy-exoderm, mezoderm a endoderm, je tvořena parenchymem
-Uprostřed je stélé (střední válec)-je tvořen z pericykl-dělí se, vytvářejí se z něj postranní kořeny, paprsčité cévní svazky, kambium, druhotné tloustnutí, uprostřed stélé je dřeň
-Pod ní je prvotní (primární) kůra, která má tři vrstvy-exoderm, mezoderm a endoderm, je tvořena parenchymem
-Uprostřed je stélé (střední válec)-je tvořen z pericykl-dělí se, vytvářejí se z něj postranní kořeny, paprsčité cévní svazky, kambium, druhotné tloustnutí, uprostřed stélé je dřeň
Stonek
-pokračování kořene, prýt=soubor nadzemních orgánů
-pokračování kořene, prýt=soubor nadzemních orgánů
Funkce
-rozvod látek, zásobní funkce
-je článkován, články jsou přerušovány uzlinami, kolénko u trav, z uzlin vyrůstají listy
-1. Článek-hypokotyl, navazuje na kořen
-2. Článek- epikotyl
-odděluje je děložní lístek-zásobárna látek v semínku, než si je začnou tvořit samy
Typy stonků
· Stvol- listy rostou u země, smetanka lékařská, listy vyrůstají z uzlin-dole u země jsou velmi malé články, poslední článek je dlouhý-proto holý, ale tento typ stonku není neolistěný
· Lodyha-olistěný po celé délce
· Stéblo- většinou dutý stonek vyztužený kolínky, ze kterých vyrůstají listy
· Oddenek- podzemní, jahody, může se jím rostlina rozmnožovat
· Dřevnatí=dřeviny, dělí se na keře (nemají kmen) a stromy (mají kmen)
· Nedřevnatí-byliny
Větvení: vidličnaté- plavuň vidlačka
postranní- monopodiální (hlavní stonek přeroste postranní) nebo sympodiální-hlavní stonek zakrňuje a postranní ho přerostou, to se děje pořád dokola
postranní- monopodiální (hlavní stonek přeroste postranní) nebo sympodiální-hlavní stonek zakrňuje a postranní ho přerostou, to se děje pořád dokola
Přeměny (metamorfózy)
a) Stonek má zásobní funkci-kedluben-vznik stonkové hlízy, oddenková hlíza u bramboru-to, co jíme, kaktus-ukládá se voda
b) Oddenek-podzemní část
c) Brachyblasty-krátké boční části stonku, např. z nich vyrůstají jehlice u modřínu
d) Kolce-,,trn," trnka obecná, hloh
e) Přeměněné na rozmnožovací funkci-šlahouny u jahodníku
f) Úponky-réva vinná, sympodiální větvení stonku