close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

křemík-pokračování

20. března 2010 v 12:49 | katka |  Chemie
Výroba skla
  • Sklo bylo objeveno kolem roku 3000 př. n. l. v Egyptě. Zpočátku bylo velmi nečisté a bylo používáno na výrobu ozdob (tyčinky, kuličky). Obsahovalo oxid křemičitý, vápník a sodík, jednalo se tedy o vápenato-sodné sklo.
· Technicky vzato je sklo podchlazená tekutina - nemá krystalickou strukturu. Sklo také skutečně teče i když velice pomalu. Můžeme to pozorovat např. na velmi starých okenních tabulkách, které jsou v dolní části měřitelně silnější, než nahoře Velké problémy působí tečení skla v čočkách a zrcadlech obřích optických teleskopů, kde i změny rozměrů v řádu setin milimetru mohou zhoršit optické vlastnosti přístroje.
· V současné době se vyrábí stovky druhů skla pro nejrůznější praktické aplikace, které se liší fyzikálními vlastnostmi i vzhledem. Základní surovinou pro výrobu skloviny je směs, nazývaná sklářský kmen o přibližném složení:
50% písek (křemen - oxid křemičitý)- na jeho čistotě závisí kvalita skla
16% soda (uhličitan sodný)- je používána jako tavivo
12% vápenec (uhličitan vápenatý)- má funkci stabilizátoru a zároveň zabraňuje propustnosti vody ve vrcholné fázi.,
18% odpadní sklo (drcené střepy)- slouží k úspoře základních surovin.
· Čeřící látky - uhličitany- jsou to pomocné suroviny při výrobě skla. Ty se při teplotě tavení rozkládají, uvolňují oxid uhličitý, střebávají mechanické nečistoty a vzduchové bublinky ve sklovině. Jako další čeřící látky se mohou používat soda, potaž nebo uhličitan amonný
· Tato směs se taví při teplotě kolem 1 500 °C a dále zpracovává především na výrobu lahví litím nebo foukáním.
· Chlazení skla se provádí ve speciálních chladících pecích, zpravidla v teplotním intervalu 700 - 400 oC. Jedná se o řízené chlazení, kterým se z výrobku odstraní nebo se zabrání vzniku vnitřního pnutí. Chlazením se může i podstatně zvýšit pevnost skla. Po ochlazení se může sklo povrchově upravovat - brousit, leštit, pískovat, leptat.

Typy skel a jejich využití:
· Nejběžnější skla jsou sodno-vápenatá či draselno-vápenatá. Sodná skla jsou dobře tvárná, užívají se na výrobu tenkostěnných sklenic, vánočních ozdob apod. Skla draselná mají vysoký lesk, jasný vzhled, jsou velmi tvrdá, ale špatně se taví, výrobky z nich mají silnější stěny a dekorují se obvykle rytím či broušením. Křemičité sodno vápenaté sklo: SiO2 - CaO - Na2O
· Přídavkem potaše, uhličitanu draselného se získává tabulové sklo pro výrobu oken, výkladních skříní apod. Sklovina přitom tuhne na vrstvě roztaveného cínu a vzniklé tabule mají zvlášť hladký povrch - plavené sklo. Tabulové sklo je
· Sklo s vyšším obsahem olova se vyznačuje vysokým indexem lomu a je zvláště těžké. Olovnaté sklo se používá pro výrobu lustrů, bižuterie, ozdobných karaf a sklenic.
· Sklo pro výrobu optických přístrojů (čočky, hranoly, optické filtry) obsahuje kromě olova i baryum, zinek a titan.
· Skla borosilikátová mají část sklotvorného SiO2 nahrazenu oxidem boritým. Přísada oxidu hlinitého (boritého) zvyšuje jejich pevnost a zlepšuje zpracovatelnost skloviny. Borosilikátová skla jsou žáruvzdorná a chemicky odolná. Slouží jako sklo laboratorní a varné využívané v domácnostech.
· Chemicky nejjednodušší je křemenné sklo, tavený čistý oxid křemičitý SiO2. Propouští ultrafialové záření, má výbornou chemickou tepelnou odolnost a snese prudké ochlazení, aniž popraská. Vysoká tavicí teplota kolem 1 800 °C a s tím spojená cena křemenného skla omezuje jeho praktické využití na výrobu laboratorních potřeb a speciálních žárovek.
Další druhy skel:
· Český křišťál- vzniká tavením písku s potaší a vápencem. Je tvrdší, hůře tavitelné, lesklé a stálé, takže se hodí pro výrobu chemického a stolního skla.
· Pyrex- Jedná se o průzračné, borosilikáté sklo. Pyrex snáší extrémně vysoké teploty a je chemicky odolný. Výrobky z pyrexu jsou krystalicky průzračné, odolné UV záření a vynikají parametrickou stabilitou. Materiály podobné vlastnostmi pyrexu jsou také Simax a Duran.
· Paní profesorko, omlouvám se, ale o simaxu jsem našla pouze toto..
· Flintové sklo- sodno-olovnaté nebo draselno-olovnaté optické sklo. Dále mezi optická skla patřím korunové sklo (sodno-vápenaté nebo draselno-vápenaté) Obecně mají korunová skla menší index lomu než skla flintová
· Barevné sklo- se získává přidáním oxidů některých kovů (kobaltu - červené, zinku - zelené atd.)
· Neprůstřelné sklo- je sklo s vysokou odolností proti nárazu vystřeleného projektilu (střela, vystřelený objekt). Používá se např. pro okna významných budov nebo automobilů, které chrání před teroristickými útoky a vzdoruje střelám i výbuchům. Neprůstřelná skla bývají vyrobena buď z polykarbonátů, nebo z vrstveného laminovaného skla. Tabule neprůstřelného skla má tloušťku více než 2,5 cm.
Tetraedrická struktura křemičitého sodnovápenatého skla
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama