Jsou tam chyby, ale na to příjdete...
Řekové položili základy evropské literatury a to nejen v rovině formální (vydělením žánrů a jejich definování), ale také v rovině myšlenkové a obsahové (lze říci, že většina literárních příběhů dalších století jsou jen improvizací na to, co už vymysleli Řekové).
Žánry:
à Lyrika - je velmi pravděpodobné, že lyrické básnictví je starší než epické. Více než obsahem (velmi volný) byla lyrika charakterizována formou. Lyros - strunný nástroj, který byl původně vyráběn z želvího krunýře. Kytharos - další nástroj z želvího krunýře. Básník tedy přednášel a zároveň se doprovázel několika tóny. Brzy začaly v obsahu převažovat pocity a dojmy. Jeden recitátor - pravděpodobně převažovala lyrika. Sbor - pravděpodobně vznik epiky.
à Epika - za nejstarší epický útvar považujeme sborové epické písně ( spíše básně - přednes) spjaté s kultem nějakého boha. Takový byl například okruh tzv. Trojských písní - z nichž čerpal Homér.
à Próza - jako literární forma se ustálila až po poezii (za umění se považovalo jen to, co bylo ve verších). Příběhy ve větách nebyly považovány za zdroj estetického vjemu. Až se vznikem zákonů se začalo běžné slovo zapisovat a vzniká tedy próza (nauková, právní, politická). Sami Řekové v období nejstarší prózy psali pouze naučné texty (lékařské, historické, filozofické, zeměpisné…)
à Drama - Řekové jsou tvůrci dramatu v pravém slova smyslu - osoby přímo před divákem konají. Jde o spojení mluveného slova, pohybu v prostoru a hudby. Původně šlo o lyricko-epické sborové písně, které oslavovaly boha Dionýsa. Prvním stupněm byl tzv. Dithyramb - sborový tanec, přednes, pantomima, ustálené masky. Dithyrambus - sbor je doplněn o tzv. náčelníka neboli vypravěče. Střídání mezi sborem a vypravěčem. Thespis z Ikarie - uvádí na scénu prvního herce a zde se literatura různí - buď nemluvil, ale pouze předváděl příběh své vlastní postavy, nebo vedl monolog (nevyprávěl příběh, ale mluvil sám za sebe). Aischylos - zavedl druhého herce a dialog.
Tragédie - ("tragos" - kozel) Již ve fázi náboženských her byl u Řeků nositelem zla kozlí démon (herec v kozlí kůži). Odtud pojem tragédie
Komedie - píseň kómů - bujaré slavnosti, při nichž lidé mohli vtipně a beztrestně kritizovat cokoliv (kohokoliv) ve svém městě. Odtud pojem komedie.
Před uvedením hry musel její obsah schválit archonát (jeden z nejvyšších úředníků ve městě). Je-li hra schválena, může být předvedena na divadelním festivalu - konal se jednou ročně a trval čtyři dny, tři dny se hrály tragédie a jeden komedie. Vždy byl vyhlašován autor nejlepší komedie a tragédie. Autor hru uváděl na své náklady. Chorégos - "producent" divadelní hry. Postupně se četnost divadelních slavností zvyšovala (např. Malé Dionýsy - Lenáje, byly v lednu a Velké Dionýsy v březnu)
Tragédie - ("tragos" - kozel) Již ve fázi náboženských her byl u Řeků nositelem zla kozlí démon (herec v kozlí kůži). Odtud pojem tragédie
Komedie - píseň kómů - bujaré slavnosti, při nichž lidé mohli vtipně a beztrestně kritizovat cokoliv (kohokoliv) ve svém městě. Odtud pojem komedie.
Před uvedením hry musel její obsah schválit archonát (jeden z nejvyšších úředníků ve městě). Je-li hra schválena, může být předvedena na divadelním festivalu - konal se jednou ročně a trval čtyři dny, tři dny se hrály tragédie a jeden komedie. Vždy byl vyhlašován autor nejlepší komedie a tragédie. Autor hru uváděl na své náklady. Chorégos - "producent" divadelní hry. Postupně se četnost divadelních slavností zvyšovala (např. Malé Dionýsy - Lenáje, byly v lednu a Velké Dionýsy v březnu)
Periodizace antické literatury:
1) Období Předatické (předhistorické) - 1000 - 600 př. N. l.
- jsou položeny žánrové základy literatury. Řecká literatura je vícejazyčná.
- jsou položeny žánrové základy literatury. Řecká literatura je vícejazyčná.
2) Období Atické - 600 - 400 př. N. l
- vedle lyriky se prosazuje epika a vedle poezie próza. Fenoménem je vznik divadla
- vedle lyriky se prosazuje epika a vedle poezie próza. Fenoménem je vznik divadla
3) Období Helénistické - 400 př. N. l. - 0
- Řecká literatura se šíří v oblasti Středomoří. Literatura je náročná a složitá (naučná)
- Řecká literatura se šíří v oblasti Středomoří. Literatura je náročná a složitá (naučná)
4) Období Římské - 0 - 400 N. l.
- pokračovateli a nositeli řeckého kulturního odkazu se stávají Římané, kteří se s řeckou kulturou ztotožnili a dále ji rozvíjeli. Literatura a vzdělanost se pak šíří ve všech římských provinciích.
- pokračovateli a nositeli řeckého kulturního odkazu se stávají Římané, kteří se s řeckou kulturou ztotožnili a dále ji rozvíjeli. Literatura a vzdělanost se pak šíří ve všech římských provinciích.
Autoři a díla:
à Homér - tradičně řazen do 8. - 7. st. př. N. l . Legendární slepý pěvec. O jeho narození a životě máme minimum informací (minimálně 7 měst v Řecku se považuje za jeho rodiště). Dokonce jsou i teorie, které jeho existenci zpochybňují. Analýza textu skutečně naznačuje, že existuje v básních několik nesourodých textů, ale lze ti vysvětlit i "prohomérovsky" - dílo vytvořil jednotlivec kompilací několika zdrojů.
Ilias - z vlastní básně se dochovalo 15 696 veršů. V celé básní je zachyceno pouze 51 dní z desátého roku dobývání Tróje. Jde o příběh - jediný konflikt, kdy Achilles uražený Agamemnonem (ten mu odmítal vydat jednu zajatkyni) odmítne s pevninskými Řeky dále bojovat a Trójané začínají vítězit. Syn trojského krále Priama Hektor zabije v souboji Patrokla, který se přestrojil za Achilla, aby povzbudil Řeky k vítězství. Hněvem šílený Achilleus smrt přítele krutě ztrestá. Do tohoto příběhu jsou v odkazech vkládány informace o slavné Trójské válce. Trójský princ Paris, který ve jménu otce, spolu s bratrem Hektorem, jednal o spolupráci s pevninskými Řeky, unesl manželku spartského krále Menelaa - Helenu. Bratr spartského krále Agamemnon vládl nejbohatší oblasti té doby - Zlatým Mykénám, využil událost k válce proti Tróji. K nim se přidalo mnoho dalších válečníků dobrodruhů, protože šlo o velkou kořist. Báseň je rozdělena do pěti částí a končí velkolepým obrazem Hektorova pohřbu.
Odyssea -
rozsahem o něco kratší (12 103 veršů). Jádrem vyprávění jsou události poslední 41 dnů desetiletého putování Odyssea (jeden z vítězů Trojské války - Ithacký král). O jeho dobrodružství se dozvídáme retrospektivě jen ve vložených epizodách (Odysseus o nich vypráví v první osobě). Nejtěžší zkouškou je návrat domů - o jeho ženu Penelopu se mezitím začali ucházet urození nápadníci (země nemůže nadále zůstat bez krále). Král přichází nikým nepoznán, v přestrojení. Zkouší mnohá příkoří (je ponižován, vysmíván), ale chce se přesvědčit, jak se chová jeho žena a královský dvůr. Za pomoci bohyně Athény a syna Telemacha se nakonec dostává až na "zásnubní večeři" a ve spravedlivém souboji všechny nápadníky zabije. Po umělecké stránce je Odyssea hodnocena jako dílo propracovanější, má větší dějový spád, poskytuje více zábavy tím, že má větší množství dialogů, které jsou vtipné a duchaplné. Vzniká pocit, že je modernější a že vznikla později.
Ilias - z vlastní básně se dochovalo 15 696 veršů. V celé básní je zachyceno pouze 51 dní z desátého roku dobývání Tróje. Jde o příběh - jediný konflikt, kdy Achilles uražený Agamemnonem (ten mu odmítal vydat jednu zajatkyni) odmítne s pevninskými Řeky dále bojovat a Trójané začínají vítězit. Syn trojského krále Priama Hektor zabije v souboji Patrokla, který se přestrojil za Achilla, aby povzbudil Řeky k vítězství. Hněvem šílený Achilleus smrt přítele krutě ztrestá. Do tohoto příběhu jsou v odkazech vkládány informace o slavné Trójské válce. Trójský princ Paris, který ve jménu otce, spolu s bratrem Hektorem, jednal o spolupráci s pevninskými Řeky, unesl manželku spartského krále Menelaa - Helenu. Bratr spartského krále Agamemnon vládl nejbohatší oblasti té doby - Zlatým Mykénám, využil událost k válce proti Tróji. K nim se přidalo mnoho dalších válečníků dobrodruhů, protože šlo o velkou kořist. Báseň je rozdělena do pěti částí a končí velkolepým obrazem Hektorova pohřbu.
Odyssea -
rozsahem o něco kratší (12 103 veršů). Jádrem vyprávění jsou události poslední 41 dnů desetiletého putování Odyssea (jeden z vítězů Trojské války - Ithacký král). O jeho dobrodružství se dozvídáme retrospektivě jen ve vložených epizodách (Odysseus o nich vypráví v první osobě). Nejtěžší zkouškou je návrat domů - o jeho ženu Penelopu se mezitím začali ucházet urození nápadníci (země nemůže nadále zůstat bez krále). Král přichází nikým nepoznán, v přestrojení. Zkouší mnohá příkoří (je ponižován, vysmíván), ale chce se přesvědčit, jak se chová jeho žena a královský dvůr. Za pomoci bohyně Athény a syna Telemacha se nakonec dostává až na "zásnubní večeři" a ve spravedlivém souboji všechny nápadníky zabije. Po umělecké stránce je Odyssea hodnocena jako dílo propracovanější, má větší dějový spád, poskytuje více zábavy tím, že má větší množství dialogů, které jsou vtipné a duchaplné. Vzniká pocit, že je modernější a že vznikla později.
à Hésiodos -
7. stol. př. N. l. Je označován za tvůrce nejstaršího antického didaktického eposu. Poprvé se v jeho díle objevuje tzv. autorský subjekt (výpověď je 1. nebo 2. osobě). Byl pravděpodobně obyčejným rolníkem (" spisovatel amatér"). Dílo: Práce a dny ( námětem je dědický spor v rodině), O původu bohů.
7. stol. př. N. l. Je označován za tvůrce nejstaršího antického didaktického eposu. Poprvé se v jeho díle objevuje tzv. autorský subjekt (výpověď je 1. nebo 2. osobě). Byl pravděpodobně obyčejným rolníkem (" spisovatel amatér"). Dílo: Práce a dny ( námětem je dědický spor v rodině), O původu bohů.
à Sapfó - přelom 7. a 6. st. př. N. l. Básnířka, která větší část svého života prožila na ostrově Lesbos, ale až po desetiletém vyhnanství na Sicílii. Vedla proslulou dívčí školu a do historie se zapsala básněmi, ve kterých vyjadřuje svůj cit k ženám. Spojovat tuto básnířku s lesbickou láskou je velmi zjednodušené, ale stalo se to pravidlem. Ve středověku byl totiž charakter antické společnosti chybně a zjednodušeně vnímán. Intenzivní, více než přátelské vztahy mezi osobami stejného pohlaví nutně neznamenaly opačnou sexuální orientaci. Dílo: soubor Písně (jde o pouhou část, která se dochovala a vedle vyznání dívkám jsou zde neméně vřelá vyznání lásky k bratrovi, dceři a dokonce jsou zde básně určené ke svatebním obřadům)
à Anakreón - 6. st. BC. Anakreontská poezie je lyrická poezie opěvující krásy smyslného života (víno, ženy, zpěv). Tato poezie svou lehkostí a hravostí inspirovala po celá staletí a zásadě to trvá dodnes.
à Ezop (Aisopós) - 6. st. př. N. l.. o jeho životě víme jen velmi málo, ale existuje velké množství legendárních epizod . Velmi často se říká, že byl otrok a mrzák. Pro svou moudrost získal velkou úctu. Moudrostí prý nakonec předstihl i filozofy, nakonec byl mocnostmi odstraněn. Dílo: Bajky (několik set se jich velmi dlouho šířilo ústně a zapsány byly až ve 4. stol. BC Demetriusem Falerským) Ezopovi je dnes připisováno asi 400 bajek.
à Hérakleitos z Efesu
- 530 - 470 BC. Jeho dílo představuje předěl mezi krásnou literaturou a filozofií. Bývá označován za Temného filozofa (jeho výklad je náročný a těžko srozumitelný). "Prazákladem všeho je oheň, vše ostatní z něj pochází nebo je jeho obměnou."
- 530 - 470 BC. Jeho dílo představuje předěl mezi krásnou literaturou a filozofií. Bývá označován za Temného filozofa (jeho výklad je náročný a těžko srozumitelný). "Prazákladem všeho je oheň, vše ostatní z něj pochází nebo je jeho obměnou."
Základní schémat:
Dochovalo se jen 33 her. Základem jsou osudy dvou rodů Atréovců a Labdakovců.
Atréovci:
Když byl Agamemnon zavražděn, Orestes unikl záhubě jen díky tomu, že byl mimo město (byl vychováván ve městě Fókida). Když dospěl vyslechl v Delfách pravdu a vydal se do Mykén, kde zabil svou matku a jejího milence Aigistha. I když pomstil smrt otce, propadl šílenství a vydal se na pouť do tajuplné Tauridy aby mu bohové odpustili. Tam byl ale zajat a měl být rituálně obětován. Na obětišti se ale dostal do rukou kněžce Ifigenii. Ta ho na pokyn bohů poznává a Orestes je zachráněn.
Když byl Agamemnon zavražděn, Orestes unikl záhubě jen díky tomu, že byl mimo město (byl vychováván ve městě Fókida). Když dospěl vyslechl v Delfách pravdu a vydal se do Mykén, kde zabil svou matku a jejího milence Aigistha. I když pomstil smrt otce, propadl šílenství a vydal se na pouť do tajuplné Tauridy aby mu bohové odpustili. Tam byl ale zajat a měl být rituálně obětován. Na obětišti se ale dostal do rukou kněžce Ifigenii. Ta ho na pokyn bohů poznává a Orestes je zachráněn.
Labdakovci:
Když se narodil Oidipus, byla pronesena věštba: "Syn zabije otce a vezme si svou vlastní matku." Král povolal sluhu a rozkázal Oidipa v horách zabít. Sluha však nakonec dítě nezabil, vychoval jej pastýř na nakonec korintský král Polybus. Delfská věštírna mu opět prozradila pravdu a Oidipus se vydává do města. Na cestě v souboji zabije jakéhosi muže. Vstoupí do města , uhádne úkoly Sfinx a z vděčnosti je prohlášen tyranem. A aby to bylo ošetřeno právně dali mu za manželku Iokasté. Město je ale postiženo obrovskou morovou nákazou a král žádá delfskou věštírnu o radu. Ta mu odpoví, že musí být ztrestán vrah krále Láia. Pravda vychází najevo, Iokasté spáchá sebevraždu a Oidipus odchází z Théb, na jeho cestách ho doprovází jediná Antigona.
Antigona se nakonec vrací do Théb, zde mezitím svedli bratrovražedný souboj Eteoklés a Polyneikés. Králem se potom stává jejich strýc Kreon a ten pyšně a proti tradicím rozhodl, že pohřben bude pouze Eteoklés. Polyneika pod trestem smrti nechává nesmí nikdo pohřbít. Antigona neuposlechla rozkaz a bratra pohřbívá. Zaživa je zazděna do královské kobky, to však neunese její snoubenec a Kreonův syn Haimon a spáchá sebevraždu. Když se to dozví jeho matka, také se zabije. Kreon zůstává sám a prosí bohy, aby ho zbavili života
Médea je dcerou kolchidského krále Aiéta je ústřední postavou příběhu o Argonautech. Je vášnivě zamilovaná do jednoho z Argonautů Iásona a je ochotná pro jeho lásku učinit vše. Dokonce podvádí bohy, zradí otce a svou zemi a zabije bratra, aby pokazila připravované tažení otce proti Argonautům. Za to si ji Iáson nakonec bere za manželku. Později si chce Iáson vzít Glauku, Médeia předstírá, že se s tím smířila. Nakonec zahubí Glauku i své dva syny jako pomstu Iásonovi.
Médea je dcerou kolchidského krále Aiéta je ústřední postavou příběhu o Argonautech. Je vášnivě zamilovaná do jednoho z Argonautů Iásona a je ochotná pro jeho lásku učinit vše. Dokonce podvádí bohy, zradí otce a svou zemi a zabije bratra, aby pokazila připravované tažení otce proti Argonautům. Za to si ji Iáson nakonec bere za manželku. Později si chce Iáson vzít Glauku, Médeia předstírá, že se s tím smířila. Nakonec zahubí Glauku i své dva syny jako pomstu Iásonovi.
Nejznámější autoři antických dramat:
à Aischylos (525 - 456 BC) Uvádí se, že napsal 70 - 90 tragédií, ale dochovalo se pouze 7. Zavádí na scénu druhého herce a pravděpodobně zatraktivňuje představení bohatými kostýmy, dekoracemi a kulisami. Nejvíce her na téma Orestes, hra Peršané.
à Sofoklés (496 - 406 BC) Napsal 126 tragédií, ale dochovalo se pouze 7. Nejoblíbenějším tématem je Antigona. Zavádí třetího herce a zvláštní prvek, kterým realisticky ukazuje, jak bohové zasahují do osudů lidí - v řečtině deus ex machina (bůh ze stroje) - v zlomovém okamžiku se důmyslným zařízením spouštěla socha příslušného boha, který do děje zasahoval. Dílo: Oidipus tyran
à Euripidés (495 - 405 BC) Autor 92 her, dochovalo se 18 tragédií a 1 komedie. Do tragédií přináší psychologickou analýzu postav, opět zpracovává klasická témata, ale důraz klade na psychickou rovinu - duševní svět hrdiny.
à Aristofanes (445 - 405 BC) Autor komedií, napsal jich 44 dochovalo se 11. Díla: Lysistrata (jak ženy donutily muže ukončit válku), Žáby
Starořecká próza:
à Herodotos s Halikarnássu - 485 - 430 BC. Celý život shromažďoval informace, aby vytvořil velkolepé historické dílo (Historia - má devět svazků a postupně popisuje průběh řecko-perských válek), Protože zachytil dějiny Řeků od samotného počátku, již sami Řekové ho nazývali otcem dějepisu.
à Thukydides (460 - 396 BC) pro svou objektivnost a přesnost bývá označován za otce vědeckého dějepisu - dějiny peloponéské války
à Platón - 427 - 347 BC. Označován jako kníže řecké filozofie, založil vlastní školu Akadémia . je tvůrcem idealistické koncepce, skutečnost kolem nás je soubor idejí, které existují nezávisle na vědomí. Učil své žáky formou dialogu v tomto stylu napsal i většinu svého díla (Polyteia)
à Aristoteles (384 - 322 BC) Osobní učitel Alexandra Makedonského, v Aténách založil svou vlastní školu Lykeion - Lyceum. První se zabývá teorií literatury. Politika, rétorika, metafyzika, poetika.
ŘÍMSKÁ LITERATURA
Ač Římané Řeky porazili, z Řecka se stala provincie a z mnohých Řeků otroci (bylo módou mít v domácnosti i několik řeckých otroků jako domácí učitele), přijali Římané řecký odkaz, který obdivovali a z kterého vycházeli. Díky Římanům se řecká vzdělanost a tradice nejen udržela a dochoval, ale Římané ji i rozšířili po celém svém impériu.
1) Titus Plautus (250 - 184 BC)
Napsal údajně 130 her , ale téměř všechny byly adaptacemi klasických řeckých témat. Dochovalo se jich jen 21. oživil divadelní hry pěveckými áriemi (velmi se podobaly dnešním operetám). Římskému divákovi zpřístupnil hry tím, že je co nejvíce přenášel do prostředí Říma - tomu odpovídaly především postavy. Plautus svými náměty hodně ovlivnil vývoj dramatu v renesanci a romantismu. Hry: Aulularia (komedie o hrnci), Lišák Pseudolus, Vychloubačný voják (Miles gloriosus).
Napsal údajně 130 her , ale téměř všechny byly adaptacemi klasických řeckých témat. Dochovalo se jich jen 21. oživil divadelní hry pěveckými áriemi (velmi se podobaly dnešním operetám). Římskému divákovi zpřístupnil hry tím, že je co nejvíce přenášel do prostředí Říma - tomu odpovídaly především postavy. Plautus svými náměty hodně ovlivnil vývoj dramatu v renesanci a romantismu. Hry: Aulularia (komedie o hrnci), Lišák Pseudolus, Vychloubačný voják (Miles gloriosus).
2) Lucius Annaeus Seneca
Dramatik, filozof, politik, považován za mistra tragédie. Byl osobním učitelem císaře Nera, který jej později nechal obvinit ze zrady a donutil ho k sebevraždě. Nejslavnější tragédií je Zuřící Herkules (Hercules fuentes)
Dramatik, filozof, politik, považován za mistra tragédie. Byl osobním učitelem císaře Nera, který jej později nechal obvinit ze zrady a donutil ho k sebevraždě. Nejslavnější tragédií je Zuřící Herkules (Hercules fuentes)
3) Gaius Valerius Catullus
Proslulý autor milostné lyriky. Dílo bylo inspirováno milostným vztahem ke Claudii, která má v drtivé většině básní pseudonym Lesbia. Dochovaná sbírka obsahuje 116 básní a přináší to, co je pro samotnou lásku velmi typické a především to, co nejvíc inspirovalo v následujících staletích - rozporuplnost citu.Odi et amo.
Proslulý autor milostné lyriky. Dílo bylo inspirováno milostným vztahem ke Claudii, která má v drtivé většině básní pseudonym Lesbia. Dochovaná sbírka obsahuje 116 básní a přináší to, co je pro samotnou lásku velmi typické a především to, co nejvíc inspirovalo v následujících staletích - rozporuplnost citu.Odi et amo.
4) Ublius Vergilius Maron (70 - 19 BC)
Básník velikán, stal se miláčkem Římanů ještě za svého života. Na každé jeho nové dílo se čekalo a bylo bouřlivě přijímáno. Pohyboval se v nejvyšších kruzích na dvoře císaře Augusta. Vrchol tvorby: Aeneys - V duchu řeckých hrdinských eposů vytvořil monumentální básnické dílo o starobylosti a hrdinství Římského národa (12 zpěvů a více než 10 000 veršů). Je to příběh trojského hrdiny, který se s rodinou a přáteli zachrání, bloudí Středomořím. Dostal se až do Itálie, kde zakládá osadu, ze které Latinové dali později vzniknout Římu. Vergilius je tak respektovanou osobností a tak ovlivnil literaturu, že jej za svého průvodce vybral i Dante v slavné Božské komedii. Díla: Bueolica - Zpěvy pastýřské, Georgica - Zpěvy rolnické
Básník velikán, stal se miláčkem Římanů ještě za svého života. Na každé jeho nové dílo se čekalo a bylo bouřlivě přijímáno. Pohyboval se v nejvyšších kruzích na dvoře císaře Augusta. Vrchol tvorby: Aeneys - V duchu řeckých hrdinských eposů vytvořil monumentální básnické dílo o starobylosti a hrdinství Římského národa (12 zpěvů a více než 10 000 veršů). Je to příběh trojského hrdiny, který se s rodinou a přáteli zachrání, bloudí Středomořím. Dostal se až do Itálie, kde zakládá osadu, ze které Latinové dali později vzniknout Římu. Vergilius je tak respektovanou osobností a tak ovlivnil literaturu, že jej za svého průvodce vybral i Dante v slavné Božské komedii. Díla: Bueolica - Zpěvy pastýřské, Georgica - Zpěvy rolnické
5) Quintus Horatius (65 -8 BC)
Velký básník, ovlivnil i teorii básnictví (dílo Ars Poetica - Umění básnické). Ovlivnil básnictví především tématicky - přírodní, reflexivní, vlastenecká, meditativní, filozofická a satirická lyrika. Sbírky: Satyry, Ódy, Listy (dopisy), Jamby (teorie)
Velký básník, ovlivnil i teorii básnictví (dílo Ars Poetica - Umění básnické). Ovlivnil básnictví především tématicky - přírodní, reflexivní, vlastenecká, meditativní, filozofická a satirická lyrika. Sbírky: Satyry, Ódy, Listy (dopisy), Jamby (teorie)
6) Publius Ovidius Naso (43 BC - 18 NL)
Je dodnes velkou historickou hádankou, proč byl tak slavný a obdivovaný básník císařem Augustem na 10 let poslán do vyhnanství (císař se pravděpodobně obával jeho vlivu). Dílo: Metamorfózy (Proměny) - rozsáhlá básnická skladba, tvořená 15-ti knihami. Jsou zde zpracovány mytologické náměty o nejčastějších proměnách bohů, lidí a světů (první proměna Chaosu ve Vesmír, planety a svět a poslední je proměna Caesarovy duše v kometu); Listy heroin - soubor více jak 20-ti fiktivních dopisů, které píšou věrné a zamilované ženy svým mužům na válečných taženích; Ars amatoria (Umění milovat) - sbírka o třech knihách, která proslula především ve středověku (obsahuje často i s vtipem a nadhledem podané rady, jak nejlépe zapůsobit na opačné pohlaví)
Je dodnes velkou historickou hádankou, proč byl tak slavný a obdivovaný básník císařem Augustem na 10 let poslán do vyhnanství (císař se pravděpodobně obával jeho vlivu). Dílo: Metamorfózy (Proměny) - rozsáhlá básnická skladba, tvořená 15-ti knihami. Jsou zde zpracovány mytologické náměty o nejčastějších proměnách bohů, lidí a světů (první proměna Chaosu ve Vesmír, planety a svět a poslední je proměna Caesarovy duše v kometu); Listy heroin - soubor více jak 20-ti fiktivních dopisů, které píšou věrné a zamilované ženy svým mužům na válečných taženích; Ars amatoria (Umění milovat) - sbírka o třech knihách, která proslula především ve středověku (obsahuje často i s vtipem a nadhledem podané rady, jak nejlépe zapůsobit na opačné pohlaví)
7) Gaius Petronius (? - 65 NL)
další z významných mužů, kteří žili na dvoře císaře Nera. Po velmi dlouhou dobu byl Nerovým oblíbencem a získal přezdívku arbitr (ten kdo udává tón módy). Nakonec se císaři znelíbil a musel spáchat sebevraždu. Je autorem prvního antického románu - Satyricon - Měl původně 20 knih, ale dochovaly se pouze části z 14. a 16. Velmi ostře zde zesměšňuje životní styl Římanů své doby. Kritizuje především bezměrné požitkářství. Jako jeden z prvních předznamenává, že požitkářství a změkčilost přivede Řím k záhubě.
další z významných mužů, kteří žili na dvoře císaře Nera. Po velmi dlouhou dobu byl Nerovým oblíbencem a získal přezdívku arbitr (ten kdo udává tón módy). Nakonec se císaři znelíbil a musel spáchat sebevraždu. Je autorem prvního antického románu - Satyricon - Měl původně 20 knih, ale dochovaly se pouze části z 14. a 16. Velmi ostře zde zesměšňuje životní styl Římanů své doby. Kritizuje především bezměrné požitkářství. Jako jeden z prvních předznamenává, že požitkářství a změkčilost přivede Řím k záhubě.
nejlepší je Ublius xD píšem ve středu?