Mělo by to být vše, myslím..
Úvod do psychologie
Laická psychologie - řešení lidských vztahů s přáteli, umělecká díla (hudba, film, výtvarno), testy v časopisech, na internetu
Profesionální psychologie - problém nedokážeme vyřešit sami: psychologické poradny, manželské poradny, poradny pro závislé
Psycholog - absolvent filosofické fakulty, obor psychologie, titul Mgr.
Psychiatr - absolvent lékařské fakulty (předepisuje léky)
Název a původní význam pojmu psychologie
Slavný řecký filosof Platón chápal duši jako čistě nemateriálně duchovní princip, tedy nikoliv jako součást lidského těla. Dokonalý jedinec má ve starověkém Řecku nejen krásnou, vytrénovanou postavu, ale též vzdělanou, duchaplnou duši. Obojí je podle obecného názoru považováno za stejně důležité. Souladu tělesných a duševních sil se říká kalokagathie. Spojením slov logos (význam vědy) a psyché (duše) vznikl název pro budoucí vědu, jež se měla zabývat duší člověka. Její název je psychologie.
Ve středověku je lidské tělo chápáno negativně, zatímco duše pozitivně. V srovnání s antickým názorem tedy došlo ke změně. Změny vnímání a myšlení člověka při úrazech hlavy / požití alkoholu přivedly již ve středověku některé lékaře a filosofy k myšlence, že psych. jevy nejsou projevem duše, ale činností mozku.
Na tomto názoru staví moderní psychologie, která jako samostatná věda vznikla v 70. letech 20. století. Její náplní je zkoumání prožívání a chování živých bytostí. Chování a prožívání jsou dvě stránky lidské psychiky.
Tři základní jevy lidské mysli, zdroj všech věd (novověk)
- údiv
- pochybování
- nejistota
Psychika, neboli duševno. Nejvyšší stupeň schopnosti živé hmoty reagovat na podráždění, vázána na přenos informace (signál), je tedy složitou signální soustavou. Je to odraz vnějšího světa v našem nitru. Je determinována dědičně: biologicky (růst organismu, dědičnost, nerv. Soustava, biolog. potřeby a pudy) a společensky (prostředí - spol. zvyky, mravní zvyky, zákony, tabu…)
Prožívání - vnitřní život člověka, není přímo přístupný druhým lidem. Nedokážeme ho zcela sdělit řečí.
Chování - vnější projev duševního života, lze ho pozorovat - projevy chování: činy, jednání, řeč těla (gesta, mimika), vlastní řeč
Hlavní úkoly psychologie - pomoc člověku s psychickým problémem, psychicky labilní, sociálně slabí, malé děti, lidé s psych. újmou…
Prožívání se dělí na:
- vědomí - ta část psychiky, která zahrnuje vše, co si jedinec právě uvědomuje - předpoklad: bdělost
- nevědomí (podvědomí) - všechny duševní obsahy, které jsou v daném okamžiku mimo vědomí jedince
Psychologické směry
Experimentální psychologie
Wilhelm Wundt (1832 - 1920) založil roku 1879 první experimentální laboratoř (Lipsko), cílem bylo měření psych. jevů metodou experimentu, který zkoumal duši jako mechanický aparát (podnět - zapsat reakci - závěr). Zkoumali bezprostřední zkušenost při dráždění smyslových orgánů fyzikálními podněty.
Behaviorismus
- behaviour - anglicky chování, snaha nalézt pravidelnost lidského chování v různých podmínkách. Chování vysvětloval jako výčet naučených odpovědí, pracovali se vzorcem:
Stimul (podnět) - reakce
- navazovali na I. P. Pavlova - ne/podmíněné reflexy.
John B. Watson - zakladatel, žil 1878 - 1958
Neobehaviorismus
E. CH. Tolman
B. F. Skinner
- později tedy připustili i jiné jevy a dosadili do vzorce třeba dědičnost, sociální prostředí, zájmy…
Gestaltismus
- tvarová psychologie (z němčiny): "Celek je více než suma částí." Duševní procesy je třeba chápat jako celky, odmítají dělení člověka na pocitové (city) a představové (vnímání přes smysly) jednotky. 20. - 30. léta 20. století
M. Wertheimer (1880 - 1943)
Wolfgang Kohler (1887 - 1967)
Kognitivní psychologie
- cognitiv = poznávat. Soustřeďuje se na to, co se děje uvnitř organismu, člověk nepřijímá informace pasivně ale snaží se aktivně poznávat (?) a vytváří si tak vnitřní modely vnějšího světa. Pracuje s modelováním určitých situací - terapie.
George A. Kelly (1905 - 1967)
Hlubinná psychologie
Snaží se proniknout do hluboko položených prožitků člověka, do nevědomí.
Sigmund Freud (1856 - 1939)
- psychoanalýza - věda o nevědomých procesech, které podstatným způsobem ovlivňují chování člověka, zkoumá význam snů a fantazií a také vliv rodičů v nejranějším dětství.
- kniha Výklad snů vyšla stigmaticky (znamení) roku 1900 - rozdělil strukturu osobností:
- superego (svědomí, ideál) - jací chceme být
- ego (já) - realita, kterou žijeme
- id (nevědomí) - pudy
- autor přecenil úlohu sexuálního pudu.
Oidipovský komplex - přílišná závislost syna na matce (Elektřin komplex - dcera na otci)
Libido - sexuální žádostivost
- Freud se narodil v Příboře, odstěhoval se do Vídně, stal se soukromým docentem neuropatologie, umírá 1939, pohřben v Londýně - utekl před nacisty.
- druhá kniha: Psychopatologie všedního dne - zabývá se každodenními jevy, omyly, zapomenutími, hledá nevědomé souvislosti.
Carl Gustav Jung (1875 -1961) - švýcar, Fredův žák, byl to jeho tzv. korunní princ - nástupci, později se rozešli ve zlém. Zajímal se o mýty a různé druhy kultur
- archetyp: animus - v daném okruhu představa žen ideálního muže
anima - ideální představa mužů ideální ženy (v daném okruhu)
- hledal určenost lidské psychiky v kolektivním nevědomí, které se projevuje v určitých symbolech, pracuje s archetypy. Jeho pojetí hlubinné psychologie je vlastně pokusem vysvětlit společný základ, který spojuje jedince s lidským druhem a vesmírem.
- autorem typologie extrovert - introvert
Alfred Adler (1870 - 1937) byl Freudův žák nahradil freudovskou determinaci sexuálního pudu za pud k moci - podstata méněcennosti a její kompenzaci
Erich Fromm (1900 - 1980) - nepsychoanalytik, neměcký sociologa filosof. Člověka vidí jako bytost tvořivou, odhalil ztrátu svobody jako příčinu transformace tvořivé lidské energie do pudu destrukce, lásky ke smrti (nekrofilie) a touhy manipulovat s druhými.
- dílo: Být či mít - žít život podle hodnot nebo vlastnit?
- v nejmírnější podobě je ta destrukce jako zbavování svobody na základě manipulace a to vede ke konzumní orientaci.
Humanistická psychologie
Abraham H. Maslow - američan ruského původu, žid, autor stupňovitého řazení lidských potřeb:
seberealizace
potřeba uznávání a ocenění
potřeba lásky a sounáležitosti
potřeba bezpečí a jistoty
fyziologické potřeby
Carl R. Rogers - hum. psych., řeší jak člověk vnímá sám sebe, seberealizace vede k nezávislosti a smysluplnosti života
Transpersonální psychologie (personální - osobnost) pracuje s mimořádnými stavy vědomí (vědomí změněno drogou, meditací, mystickými zážitky)
Stanislav Grof *1931, američan českého původu.
Díky samaritáne ;)