Ví někdo na co všechno píšem? Jestli i na dělení buněk?
Nadmolekulární komplexy
-tvoří se z nich celky v buňkách
1) biomembrána
- -je semipermeabilní (polopropustná), ne jenom buňka má na povrchu membránu, ale i organely
- model tekuté (fluidní) mozaiky:
a) dvojitá vrstva fosfolipidů-fosfátová skupina, lipidová skupina (glycerol a mastná kyselina). Dusíkatá skupina
-zajišťuje, aby přes biomembránu neprocházely všechny látky
b) integrální membránové proteiny-proteiny začleňující se do biomembrány (hydrofilní a hydrofobní část), zajišťují přenos látek, signální funkce (hormony)
c) povrchové membránové proteiny-zajišťují komunikaci mezi integrálními bílkovinami
d) cholesterol- je jenom v živočišných buňkách a zajišťuje zpevňování biomembrány
2) ribozómy
- tvoří bílkoviny
- jsou tvořené nukleovou kyselinou a bílkovinami ( v RNA)
- skládají se z velké a malé podjednotky
3) chromatin
- říká se mu taky nukleohistonové vlákno (nukleo=DNA, pistonové=histony-bílkoviny)
- tvoří chromozomy
- rozlišujeme-euchromatin a heterochromatin
- euchromatin jsou nepřekládané úseky, heterochromatin jsou trvale překládané (trvle spiralizované)
4) proteinové komplexy
- vláknité útvary, které umožňují pohyb buněk, stálost a proměnu tvaru buňky a tvoří vnitřní kostru buňky
- aktin, myozin-pohyb a stah svalstva (aktin je tenčí)
- mikrotubuly-podílejí se na stavbě bičíku
STAVBA BUŇKY
1) Prokaryotická buňka
-velikost 1-2 mikrometry
-nukleoid: DNA (nese genetickou informaci), je uložený v cytoplazmě volně, je uzavřen do kruhu, nemá povrchovou membránu-není oddělen od okolní cytoplazmy
-plazmidy: mohou, ale nemusí v buňce být, krátké úseky do kruhu uzavřené DNA, patří tam např. rezistence vůči antibiotikům
-cytoplazma: zaplňuje vnitřní prostor buňky, obsahuje bílkoviny, které buňka potřebuje
-ribozomy: jsou tvořeny dvěma podjednotkami (jsou jednodušší než u eukaryotické buňky), tvoří bílkoviny
-zásobní látky: ve formě zrníček, glykogen, volutám-zásobárna fosfátu, síra-zdroj energie, jsou zdrojem uhlíku a energie
-cytoplazmatická membrána-nepropuští všechny látky (semipermeabilní)
-chromatofory-vchlípeniny cytoplazmatické membrány, mají funkci u fotosyntetizujících bakterií, mají bakteriochlorofyl
-buněčná stěna- kostra buňky, dává buňce tvar a chrání ji před vnějšími vlivy-peptidoglyken
Gramovo barvení-barvivo je složeno z jodidu drassselného a krystalové violety-když se buněčná stěna obarví jsou bakterie grampozitivní, když ne, jsou gramnegativní
-pouzdro- může a nemusí být, je tvořené bílkovinou nebo polysacharidem, když ho mají, jsou více odolné vůči prostředí
-fimbrie-jemná vlákenka, umožňují navázání bakterie na jinou buňku, je to spíše k parazitickému účelu
-bičík-umožňuje pohyb-
- monotricha- jeden bičík
- amfitricha-na obou koních po jednom bičíku
- peritricha-bičíky rozmístěné kolem celé buňky
- lofotricha-bičíky jsou v trsech na obou koncích
2) Eukaryotická buňka
Rostlinná:
-řasy mají buňku velkou až několik desítek centimetrů (ztratily přepážky)
-některé rostlinné buňky časem odumírají, ale stále plní nějakou funkci-vodivé pletiva
-specifické pro rostlinné buňky jsou plazmodezmy-pojení mezi buňkami
Živočišná:
-10-20 mikrometru
-ty větší jsou vaječné buňky, až několik cm- u ptáků)
-některé nervové buňky mají velmi dlouhé výběžky (desítky cm)
-u prvoků můžou být různé typy vakuol
-v červených krvinkách není jádro
Cytoplazmatická membrána
-polopropustná (semipermeabilní)
-může být různě zvrásněná
Endoplazmatické retikulum
- retikulum-síť, endo-uvnitř
-může spojovat jádro až s cytoplazmatickou membránou
a) jsou tam ribozómy- hrubé nebo drsné
b) nejsou tam ribozómy- hladké
-perinukleární prostor-prostor mezi dvěma membránami jádra-s tímto prostorem je endpolazmatické retikulum spojeno (pouze u té drsné)
-umožňuje transport látek buňkou a ukládají je (bílkoviny, cukry, tuky) a podílí se i na jejich syntéze (tvorbě)
Ribozómy
-nemají na svém povrchu membránu
Golgiho komplex (u rostlin diktiozóm)
-úprava bílkovin, stavba je podobná endoplazmatického r.
-Golgiho komplex vytváří komplex, diktiozóm ne
-většinou nesou ribozóm
Lyzozómy
-mají membránu
-jsou to organely, které se podílejí na trávení látek, obsahují trávicí enzymy
Mitochondrie
-dvojitá membrána (vnitřní je zvrásněná, může vytvářet kristy nebo trubičky-tubuly)- neosu svoji genetiskou informaci (i chloroplasty ji nesou)
-vnitřní hmota-matrix
-endosymbiózou se dostávají do buňky
Plastidy (chloroplasty)
-povrch je tvořen dvojitou biomembránou (uvnitř zvrásněná, vytváří tylakoloidy)
-tylakoloidy naskládané na sebe tvoří grana
-dochází v nich k fotosyntéze
-vznikly endosymbioticky
Leukoplastidy
-zásobní funkce (obsahují škrob, bílkovinné krystalky, tuky), jsou bezbarvé
-v kořenech, v oddencích
Chromoplasty
-nefotosyntetizují
-obsahují barviva-larotenoidní
-někdy vznikají z chloroplastů (např. u šípku)
Cytoskelet buňky
-Centriola: jsou pouze u živočišné buňky, podílí se na tvorbě dělícího vřeténka
-Mikrofilament: patří tam aktin a myozin a další, tvoří dělící vřeténko, umožˇují stah svalových buňek
-Mikrotubuly: podílí se na stavbě dělícího vřeténka, podílí se na pohybu buňky (např. umožňují změnu tvaru buňky)
Vakuola
-organela rostlinné buňky (jsou taky u jednobuněčných prvoků)
-obsahuje buněčnou šťávu (voda+barviva-antokiany-fialová+sladké a kyselé látky+trávicí enzymy)
-nacházejí se zde zásobní látky, alkaloidy
Cytoplazma
-tvoří vnitřní prostředí buňky
-není tam tekutina, ale výztuž
Buněčná stěna
-rostlinná a bakteriální buňka
-drží tvar-rostlinná buňka se nemůže tolik pohybovat jako živočišná buňka
-chrání buňku, ale je úplně propustná
-střední lamela- vzniká při vzniku nové buňky z látek, které jsou v diktiozómech, kolem střední lamely se vytváří primární stěna-obsahuje plastickou složku (díky tomu může buňka růst), přechodná lamela, sekundární stěna-když se kolem buňky v dospělosti vytvoří, nemůže už buňka růst
-ukládají se zde: anorganické látky (inkrustace), organické látky (impregnace):
a) suberin- ,,krek", jde o korkovatění buněčné stěny (rostliny na povrchu stonků, dub korkový), vytváří se tak v korkové vrstvě odumřelé buňky
b) signifikace- usazuje se lignin, ,,dřevnatění", nejvíce postihuje vodivé cévní svazky
c) kutinizace- vytváří se kutin, usazuje se na vnější straně buněčné stěny
Jádro
-vnitřní prostředí v jádře se nazývá karyoplazma
-karyon je odborně jádro, druhý název je nukleos
-na povrchu je dvojitá membrána, mezimembránový prostor se nazývá perinukleární (peri-okolo, nukleus-jádro)
-v karyoplazmě se naházejí chromozomy-jsou to pentlicovité útvary tvořené z chromatinu
-v jádře je jadérko (může být jedno a nebo i více)
-má funkci vytvářet nehotové ribozómy, jadérko nemá membránu a v době dělení buněk mizí
Jednobuněčnost a mnohobuněčnost
Jednobuněčnost
-veškeré děje jsou zajištěny jednou buňkou
-někdy vytvářejí kolonie
-prvoci, některé řasy, bakterie, sinice…
Váleč koulivý
-přechodný organismus mezi jednobuněčností a mnohobuněčností
-kolonie buněk specializujících se na různé úkoly
-kolonie se nazývá cenobium
-buňky jsou spojené slizem
Mnohobuněčnost
-až několik desítek biliónů buněk
-soubory buněk stejného tvaru, velikosti a funkce jsou pletiva a tkáně
na dělení buněk už ne:-)