close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nadmolekulární komplexy-mnohobuněčnost

21. listopadu 2009 v 19:09 | Hanka |  Biologie
Ví někdo na co všechno píšem? Jestli i na dělení buněk?

Nadmolekulární komplexy

-tvoří se z nich celky v buňkách
1) biomembrána
  • -je semipermeabilní (polopropustná), ne jenom buňka má na povrchu membránu, ale i organely
  • model tekuté (fluidní) mozaiky:
a) dvojitá vrstva fosfolipidů-fosfátová skupina, lipidová skupina (glycerol a mastná kyselina). Dusíkatá skupina
-zajišťuje, aby přes biomembránu neprocházely všechny látky

b) integrální membránové proteiny-proteiny začleňující se do biomembrány (hydrofilní a hydrofobní část), zajišťují přenos látek, signální funkce (hormony)
c) povrchové membránové proteiny-zajišťují komunikaci mezi integrálními bílkovinami
d) cholesterol- je jenom v živočišných buňkách a zajišťuje zpevňování biomembrány




2) ribozómy

  • tvoří bílkoviny
  • jsou tvořené nukleovou kyselinou a bílkovinami ( v RNA)
  • skládají se z velké a malé podjednotky

3) chromatin

  • říká se mu taky nukleohistonové vlákno (nukleo=DNA, pistonové=histony-bílkoviny)
  • tvoří chromozomy
  • rozlišujeme-euchromatin a heterochromatin
  • euchromatin jsou nepřekládané úseky, heterochromatin jsou trvale překládané (trvle spiralizované)

4) proteinové komplexy

  • vláknité útvary, které umožňují pohyb buněk, stálost a proměnu tvaru buňky a tvoří vnitřní kostru buňky
  • aktin, myozin-pohyb a stah svalstva (aktin je tenčí)
  • mikrotubuly-podílejí se na stavbě bičíku

STAVBA BUŇKY

1) Prokaryotická buňka







-velikost 1-2 mikrometry
-nukleoid: DNA (nese genetickou informaci), je uložený v cytoplazmě volně, je uzavřen do kruhu, nemá povrchovou membránu-není oddělen od okolní cytoplazmy
-plazmidy: mohou, ale nemusí v buňce být, krátké úseky do kruhu uzavřené DNA, patří tam např. rezistence vůči antibiotikům
-cytoplazma: zaplňuje vnitřní prostor buňky, obsahuje bílkoviny, které buňka potřebuje
-ribozomy: jsou tvořeny dvěma podjednotkami (jsou jednodušší než u eukaryotické buňky), tvoří bílkoviny
-zásobní látky: ve formě zrníček, glykogen, volutám-zásobárna fosfátu, síra-zdroj energie, jsou zdrojem uhlíku a energie
-cytoplazmatická membrána-nepropuští všechny látky (semipermeabilní)
-chromatofory-vchlípeniny cytoplazmatické membrány, mají funkci u fotosyntetizujících bakterií, mají bakteriochlorofyl
-buněčná stěna- kostra buňky, dává buňce tvar a chrání ji před vnějšími vlivy-peptidoglyken
Gramovo barvení-barvivo je složeno z jodidu drassselného a krystalové violety-když se buněčná stěna obarví jsou bakterie grampozitivní, když ne, jsou gramnegativní
-pouzdro- může a nemusí být, je tvořené bílkovinou nebo polysacharidem, když ho mají, jsou více odolné vůči prostředí
-fimbrie-jemná vlákenka, umožňují navázání bakterie na jinou buňku, je to spíše k parazitickému účelu
-bičík-umožňuje pohyb-
  1. monotricha- jeden bičík
  2. amfitricha-na obou koních po jednom bičíku
  3. peritricha-bičíky rozmístěné kolem celé buňky
  4. lofotricha-bičíky jsou v trsech na obou koncích

2) Eukaryotická buňka

Rostlinná:
-řasy mají buňku velkou až několik desítek centimetrů (ztratily přepážky)
-některé rostlinné buňky časem odumírají, ale stále plní nějakou funkci-vodivé pletiva
-specifické pro rostlinné buňky jsou plazmodezmy-pojení mezi buňkami
Živočišná:
-10-20 mikrometru
-ty větší jsou vaječné buňky, až několik cm- u ptáků)
-některé nervové buňky mají velmi dlouhé výběžky (desítky cm)
-u prvoků můžou být různé typy vakuol
-v červených krvinkách není jádro

Cytoplazmatická membrána
-polopropustná (semipermeabilní)
-může být různě zvrásněná

Endoplazmatické retikulum
- retikulum-síť, endo-uvnitř
-může spojovat jádro až s cytoplazmatickou membránou
a) jsou tam ribozómy- hrubé nebo drsné
b) nejsou tam ribozómy- hladké
-perinukleární prostor-prostor mezi dvěma membránami jádra-s tímto prostorem je endpolazmatické retikulum spojeno (pouze u té drsné)
-umožňuje transport látek buňkou a ukládají je (bílkoviny, cukry, tuky) a podílí se i na jejich syntéze (tvorbě)

Ribozómy
-nemají na svém povrchu membránu

Golgiho komplex (u rostlin diktiozóm)
-úprava bílkovin, stavba je podobná endoplazmatického r.
-Golgiho komplex vytváří komplex, diktiozóm ne
-většinou nesou ribozóm

Lyzozómy
-mají membránu
-jsou to organely, které se podílejí na trávení látek, obsahují trávicí enzymy

Mitochondrie
-dvojitá membrána (vnitřní je zvrásněná, může vytvářet kristy nebo trubičky-tubuly)- neosu svoji genetiskou informaci (i chloroplasty ji nesou)
-vnitřní hmota-matrix
-endosymbiózou se dostávají do buňky

Plastidy (chloroplasty)
-povrch je tvořen dvojitou biomembránou (uvnitř zvrásněná, vytváří tylakoloidy)
-tylakoloidy naskládané na sebe tvoří grana
-dochází v nich k fotosyntéze
-vznikly endosymbioticky


Leukoplastidy
-zásobní funkce (obsahují škrob, bílkovinné krystalky, tuky), jsou bezbarvé
-v kořenech, v oddencích

Chromoplasty
-nefotosyntetizují
-obsahují barviva-larotenoidní
-někdy vznikají z chloroplastů (např. u šípku)

Cytoskelet buňky
-Centriola: jsou pouze u živočišné buňky, podílí se na tvorbě dělícího vřeténka
-Mikrofilament: patří tam aktin a myozin a další, tvoří dělící vřeténko, umožˇují stah svalových buňek
-Mikrotubuly: podílí se na stavbě dělícího vřeténka, podílí se na pohybu buňky (např. umožňují změnu tvaru buňky)

Vakuola
-organela rostlinné buňky (jsou taky u jednobuněčných prvoků)
-obsahuje buněčnou šťávu (voda+barviva-antokiany-fialová+sladké a kyselé látky+trávicí enzymy)
-nacházejí se zde zásobní látky, alkaloidy

Cytoplazma
-tvoří vnitřní prostředí buňky
-není tam tekutina, ale výztuž

Buněčná stěna
-rostlinná a bakteriální buňka
-drží tvar-rostlinná buňka se nemůže tolik pohybovat jako živočišná buňka
-chrání buňku, ale je úplně propustná
-střední lamela- vzniká při vzniku nové buňky z látek, které jsou v diktiozómech, kolem střední lamely se vytváří primární stěna-obsahuje plastickou složku (díky tomu může buňka růst), přechodná lamela, sekundární stěna-když se kolem buňky v dospělosti vytvoří, nemůže už buňka růst
-ukládají se zde: anorganické látky (inkrustace), organické látky (impregnace):
a) suberin- ,,krek", jde o korkovatění buněčné stěny (rostliny na povrchu stonků, dub korkový), vytváří se tak v korkové vrstvě odumřelé buňky
b) signifikace- usazuje se lignin, ,,dřevnatění", nejvíce postihuje vodivé cévní svazky
c) kutinizace- vytváří se kutin, usazuje se na vnější straně buněčné stěny

Jádro
-vnitřní prostředí v jádře se nazývá karyoplazma
-karyon je odborně jádro, druhý název je nukleos
-na povrchu je dvojitá membrána, mezimembránový prostor se nazývá perinukleární (peri-okolo, nukleus-jádro)
-v karyoplazmě se naházejí chromozomy-jsou to pentlicovité útvary tvořené z chromatinu
-v jádře je jadérko (může být jedno a nebo i více)
-má funkci vytvářet nehotové ribozómy, jadérko nemá membránu a v době dělení buněk mizí


Jednobuněčnost a mnohobuněčnost

Jednobuněčnost
-veškeré děje jsou zajištěny jednou buňkou
-někdy vytvářejí kolonie
-prvoci, některé řasy, bakterie, sinice…

Váleč koulivý
-přechodný organismus mezi jednobuněčností a mnohobuněčností
-kolonie buněk specializujících se na různé úkoly
-kolonie se nazývá cenobium
-buňky jsou spojené slizem

Mnohobuněčnost
-až několik desítek biliónů buněk
-soubory buněk stejného tvaru, velikosti a funkce jsou pletiva a tkáně
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | 21. listopadu 2009 v 19:45 | Reagovat

na dělení buněk už ne:-)

2 Snapyy Snapyy | 22. listopadu 2009 v 10:57 | Reagovat

stejně na to zas zapomene...

3 vinie vinie | 22. listopadu 2009 v 10:58 | Reagovat

kdy píšem?

4 Snapyy Snapyy | 22. listopadu 2009 v 11:16 | Reagovat

ve středu? možná...

5 Matous Matous | 22. listopadu 2009 v 19:21 | Reagovat

takzte toto je cely okruh pisemky ?

6 Hanka Hanka | 22. listopadu 2009 v 20:38 | Reagovat

já v to doufám :D

7 Matous Matous | 22. listopadu 2009 v 21:08 | Reagovat

ok :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama