Historie jako vědní disciplína
Základní pojmy
-Lidské dějiny-jsou výsledkem vědomé či nevědomé činnosti člověka v určitém prostoru a čase (člověk po sobě zanechává stopy, historik je schopen je nalézt a analyzovat)-pramen
-historie- je specializovaná vědní disciplína, která se zabývá získáváním pramenů, jejich analýzou, popisem, ztvárněním, výkladem a zobecněním dějin. Cílem historikovy práce je objevit (pojmenovat) zákonitosti vývoje
-dějepis-specializovaný školní předmět obsahově vymezený tak, aby žákům v souladu s didaktickými zásadami zpřístupnil poznatky historické vědy
Historické vědy
-heraldika-studium erbů, znaků
-diplomatika-studium úředních dokumentů
-paleografie-věda o technikách čtení starých archiválií a písemností
-chronologie-věda zabývající se metodami měření času
-numismatika-platidla
-sfragistika-věda o pečetích
-statistika- matematická analýza historických jevů a faktů (vývoj populace..)
-archeologie- práce v terén, shromažďování materiálů
Metody historikovy práce
-při práci na určitém historickém tématu se dodržuje systém jasně daných pravidel a odborník postupuje podle přesně daných kroků
1) volba tématu a jeho vymezení
-je to nejen otázka zájmu, ale důležité jsou také aspekty vědecké, společenské, ekonomické…
2)shromažďování pramenů-heuristika
-je základem historikovy práce, musí být shromážděn dostatek pramenů jako zdroj informací o dané fázi vývoje člověka. Prameny jsou následně zpracováváme a hodnotíme
Pramen- je předmět materiální či nemateriální povahy, který byl přímou či nepřímou součástí lidské existence. Je produktem vědomé, ale i nevědomé činnosti člověka
Dělení pramenů: a) hmotné (trojrozměrné)-stavby, nástroje
b)písemné (obrazové)-hospodářské, diplomatické, náboženské
c) nehmotné-tradice, zvyky, obyčeje….
3) kritika (selekce) pramenů
-prameny jsou prostřednictvím vědeckých metod. Nejdůležitější je stanovit míru objektivity-hodnověrnost vypovídající hodnoty
4) zpracování tématu
-teprve po pečlivé analýze pramenů můžeme přistoupit k vlastnímu formulování vědecké práce. Odborná historická studie pak má několik rovin
-uvádíme výčet pramenů (původ, charakter, hodnověrnost…)
-prezentujeme výčet těch informací, které nám prameny poskytly
-nová fakta dáváme do vzájemných vztahů
-provedeme zobecnění
-snaha nalézt zákonitost
5)syntéza(shrnutí) poznatků
-výsledkem odborné studie vědecké práce by měl být přesně formulovaný závěr-čeho se nám (ne)povedlo dosáhnout, konfrontace výchozí hypotézou, formulace obecné zákonitosti.je-li to možné
Periodizace
-lidské dějiny jsou tak Dlouhé, že je nutné pro orientaci je rozdělit do kratších úseků-period. Úseky jsou pak vymezeny podle určitých hledisek (jak se živili, společenská organizace…) a hledá se vždy nějaký výrazný mezník, kterým můžeme jednu epochu od druhé oddělit.
Pravěk: 20 (30) miliónů let- 5 000 (8 000)př. n. l. (neolitická revoluce)
Starověk: neolitická revoluce- 476- pád západořímské říše
Středověk: pád Z.Ř. -1492-objevení Ameriky
Novověk: Objevení Ameriky- současnost
Kde je konec historie a začíná současnost nelze jednoznačně říci. Je to totiž problém politický a filozofický. Včerejšek je z principu času historie, z principu vědy ho však nemůžeme zhodnotit, včerejšek tedy není historie lidstva ( generace-až ta, která s tím není spjatá je objektivní.