druhá část chemie až po krystaly. Nevím jestli píšem i na krystaly, ale jsou tam. Neručím ani za to, že tam nic nechybí...
slabé vazebné interakce
1. Van Der Waalsovy síly
- vzniká mezi absolutně elektroneutrálními molekulami
- podstatou je elektrostatické mezimolekulární působení -> tzv. okamžitý dipólový efekt (přesun el. hustoty)
- hlavně u plynných látek - H, CO2, O3, He...
- umožňují předvídat skupenské stavy látek
2. vodíková vazba
- vodík je vázaný se silně elektronegativními prvky polární kovalentní vazbou a může se navázat prostřednictvím volného el. páru uvedených prvků s dalším atomem
- ovlivňuje teplotu varu
- př. H2O
vliv chemické vazby na vlastnosti látek
1) látky s kovalentní nepolární vazbou
- nevedou el. proud
- nerozpustné ve vodě
- rozpustné v nepolárních rozpouštědlech
2) látky s polární a iontovou vazbou
- rozpustné ve vodě
- vedou el. proud
- rozpustné v taveninách
3) látky s kovovou vazbou
- vedou el. proud a teplo
- jsou kujné a tažné
struktura krystalu
krystaly = pevné látky, které mají pravidelné uspořádání základních částic
- geometrický útvar, který je omezený krystalovými plochami, které se stýkají v hranách, a ty hrany se stýkají ve vrcholech
základní stavební jednotka je: buňka = nejjednodušší seskupení částic
- celá struktura je tvořena z velkého počtu rovnoměrně uspořádaných základních buněk
- rozlišujeme:
1) iontové krystaly
- každý iont je obklopen co největším počtem opačných iontů
- př. NaCl
- křehké, vysoká teplota tání, rozpustné v roztocích a taveninách, vedou el. proud
2) molekulové krystaly
- složení z pravidelně uspořádaných molekul navzájem vázaných Van - Der Waalsovými silami nebo vodíkovými můstky
- nízká teplota tání, nevedou el. proud, nerozpustné ve vodě, často těkavé
- př. S8, P4
3) atomové (kovalentní) krystaly
- pevné kovalentní vazby - vysoké teploty tání, pevné, tvrdé, nevedou el. proud
- nerozpustné ve vodě ani v běžných rozpuštědlech
- př. diamant, křemen
4) vrstevnaté krystaly
- vedou el. proud, měkké, nejsou kujné ani tažné
- př. grafit
5) kovové krystaly
- jsou těsně u sebe
- př. Al, Mg
soustavy: jednoklonná, trojklonná, čtverečná, kosočtverečná, šesterečná, krychlová a klencová
alotropie:
- některé látky mohou existovat v několika různých krystalových soustavách lišící se strukturou
- u prvků
polymorfie:
- alotropie u sloučenin
- př. CaCO3 (aragonit a kalcit)
amorfní (beztvaré):
- některé látky mohou být nejen krystalické, ale i beztvaré
- netvoří kryst. strukturu - sklo
- teplota a tlak, při které nerost přechází z kapalného skupenství na plynné, se mění vazbou (C)