první část chemie po teorii hybridizace.. zbytek dodám později
CHEMICKÁ VAZBA
= spojení mezi atomy realizované prostřednictvím valenčních elektronů
př. 11Na: [Ne] 3s1
17Cl: [Ne] 3s1 3p5
Na -> Na+ - 1e-
Cl + 1e- -> Cl-
- všechny prvky se snaží získat stabilní el. konfiguraci vzácných plynů
- podmínky pro vznik vazby:
1. atomy se k sobě musí přiblížit tak, aby se překryly svými valenčními orbitaly
2. elektrony ve valenční vrstvě musí mít opačný spin
molekula - částice složená ze dvou či více atomů vázaných chemickou vazbou
1. molekula prvku - H2, O2
2. molekula sloučenin - H2O
znázornění vazby
1. spojnicí rámečků
př. H2
2. pomocí valenční (vazební) čárky
př. H - H H2
O = O O2
energie vazby
- vazebná energie [kJ/mol]
- energie, která se uvolní při vzniku vazby
- disociační energie [kJ/mol]
- energie potřebná pro rozštěpení vazby
typy chemické vazby
a) dělení podle počtu sdílených elektronů
1. kovalentní vazba
- vzniká na základě společného sdílení el. páru, přičemž každý z atomů
poskytne 1 nepárový elektron
- a) jednoduchá - tvořená jedním el. párem
b) dvojná - 2 el. páry \ násobné = nenasycené
c) trojná - 3 el. páry /
H-H, H-Cl, H-O-H
O=O, C=O
N≡N, -C≡N
2. koordinačně - kovalentní vazba
- vzniká mezi atomy z níž jeden poskytne na vytvoření vazby celý el. pár
- je dárcem (tzv. donor) a druhý atom přijme tento el. pár do svého prázdného (valenčního) - je příjemcem (tzv. akceptor)
= donor - akceptorická vazba
př. H3O+ - oxoniový kationt
H20 + H+ -> H3O+
b) dělení podle rozložení elektronové hustoty
1. vazba sigma
- největší rozložení el. hustoty je v rovině spojnice atomových jader
vázaných atomů
- pouze jednoduché vazby
2. vazba pí
- největší rozložení el. hustoty vazebného el. páru je nad a pod rovinou
spojnic atomových jader
- dvojné a trojné vazby
- př. O2
c) dělení podle hodnoty elektronegativity
- elektronegativita - schopnost atomu přitahovat elektrony své ale i vazebné
- ozn. X
1. nepolární vazba
ΔX ≤ 0,4
2. polární vazba
0,4 < ΔX ≤ 1,7
3. iontová vazba
ΔX > 1,7
Kovová vazba
- atomy kovů jsou uspořádány v krystalové mřížce a jednotlivá jádra atomů jsou vzájemně propojena val. elektrony, které se mezi jádry volně pohybují ve formě -> tzv. elektronový plyn (mrak)
- je to delokalizovaná vazba
- na základě volně pohyblivých elektronů lze vysvětlit el. a tepelnou vodivost, kujnost a tažnost kovů
- vaznost - počet kovalentních vazeb
- délka vazby - vzdálenost el. jader udávaná v nm
tvar molekul
- vazebný úhel - úhel, který svírají dva sousední atomy
1. lineární molekula - např. CO2, CeCl2
2. lomená molekula - např. BF2
- vliv na směr vazby mají i volné el. páry na centrálním atomu, které zaujímají více prostoru než vazebný el. pár, a dochází tak k deformaci
teorie hybridizace
- vychází z předpokladu existence hybridních orbitalů -> jsou to valenční orbitaly centrálního atomu, jehož elektrony se podílejí tvorbě sigma nebo se v nich nachází volný el. pár
- dochází k energetickému sjednocení orbitalů
1. SP hybridizace
př. BeCl2
2. SP2 hybridizace
př. BCl3
3. SP3 hybridizace
př. CH4
4. SP3D hybridizace
př. PCl5
Šikovná, teď ještě tu druhou část, ale vidím to na to, že se to budu ušit ráno :D