Vnitřní geologické děje
-změna zemské kůry v závislostech na energii v nitru naší planety
-projevily se pevninotvornými (eperogenetyckými) nebo horotvornými (orogenetickými) pohyby zemské kůry, vulkanismem=sopečnou činností, zemětřesením, přeměnou (metamorfózou) hornin
-zdroj pohybů: -energie, která je tam naakumulovaná z minulých dob
-přeskupování hmoty (látek) v zemském plášti-pohyb litos. Desek po konvenčních proudech, zemětřesení
A) pevninotvorné pohyby zemské kůry
-Skandinávie:pohyb nahoru (několik mm za rok, dřív tam byl ledovec-ten roztál a už ji netlačil dolů, tak jde nahoru)
-Holandsko: usazeniny tlačí oblast dolů pod hladinu moře
B) pohyby litosférických desek
-bloky se pohybují po konvenčních proudech
-středooceánský hřbet-litos. Desky se oddalují a v mezeře se ,,ventiluje" planeta-vypouští horniny-lávu, od Islandu na jih Atlantiku
-Severní Amerika a J. Amerika při západním pobřeží-pevninská deska se nadsouvá pod oceánskou-vrásnění pobřeží-Andy, častá zemětřesení
-Pangea- v druhohorách (před 230-65 mil. Let) se rozpadla na Laurásii (Asie, Evropa, Sev. Amerika) a Gondwanu ( Antarktida, Afrika, Jižní Amerika, Indický subkontinent)
-1915-A. Wegener přišel s teorií pohybu litos. desek-kontinentální drift-unášení
-argumenty: kontinenty se podobají (Afrika, Sev. Am., Arabský poloostrov- kdyby se pootočily tak by do sebe zapadly), podobnost geologické stavby-stejná hlína, stejné zkameněliny na různých kontinentech, různá orientace magnetických látek-odlišná od mag. Pólu Země
Střet dvou oceánských desek-hlubokomořské příkopy-nejhlubší je Mariánský příkop, přes 11 km
Sopka=vulkán
-vystupuje nebo vystupovalo zde magma z hlubin Země
1) Kartogeny-části pevniny, které odolávají pohybům (vrásněním) zpevněné horniny, staré
a) štíty-dochází k odnosu usazenin-jsou obnaženy, Baltický nebo Kanadský
b) tabule- často tvořené usazenými horninami, Česká tabule, část Českého masivu, Východní Čechy-pískovcová skalní města
2) Geosynklinály- aktivní části litos. desek, prohlubně mezi pevninskými bloky, které jsou vyplněné vodou (mořem), částečky se ukládají na dno, ale části to pak tlačí nahoru-Tibetská plošina-jsou tam fosílie mořských živočichů
C) zemětřesení
-seismické vlny-p vlny-rychlejší, podélné
S vlny- pomalejší, příčné
L vlny- povrchové, jako na vodě vlnění, nejpomalejší
-ohnisko-místo vzniku zemětřesení (v zemském plášti)- hypocentrum, až 700 km, pod epicentrem
-epicentrum-místo na povrchu, kde je zemětřesení nejničivější
-seizmometry- přístroje měřící zemětřesení
-seizmoloogie-zabývá se zemětřesením
-tsunami-vlna, která se vytvoří v místě zemětřesení v moři, šíří se po dně, na mělčinác se zvedá až do 30m
-magnitudo-veličina, kterou se určuje zemětřesení
Richterova stupnice-popis velikosti zemětřesení 100 km od epicentra
-1935-Charles Richter, 1-9 stupeň, jedna z nejstarších
Mercalliho stupnice-1-12, hlavně v USA
MSK-64-nejmladší, zkratka jmen tvůrců, K jako Kárník-Čech
Rozdělení zemětřesení: a) tektonická-90% případů, způsobené pohybem litos. desek, hlavně jsou postižena mladá pásemná pohoří- Andy
b)sopečná zemětřesení-7%-při činnosti sopky, tsunami-Krakatoa 1893, mezi Jávou a Sumatrou
c) závalové zemětřesení-3%, v krasových oblastech, při propadnutí stropů, nebo i umělé zřícení štoly, chodby od těžení.
d) poruchy zemské kůry
-vznikají silami působícími z boku (tlakové nebo tahové), vysoká teplota-další faktor ovlivňující síly
a) tangenciální poruchy
-tangere-dotýkati se, hlavně tlakové síly působí na povrchu, boční síly způsobují vrásnění
typy vrás:
přímá (osy jsou kolné k povrchu země), šikmá, překocená, ležatá(osy rovnoběžné s povrchem), ponořená (ponoření antiklinály pod synklinály)
-ramena se můžou přetrhnout-při zlomu-vzniká vrásový přesmyk (u jedné vrásy), více vrás-antiklinála se nadsouvá na synklinálu-příkrov-příkrovové pohoř (Karpaty)
b) radiální paprsky
-ze zemského nitra, paprsky vytvoří zlomy na povrchu- a) přesmyk-tlak z leva, nahoru spodní část, boční tlaky to vytlačí nahoru
b) pokles-dolů,jedna část se přes druhou přesmykne
-příkopová propadlina-komplikovanější pokles, radiální převládají nad tangenciálními
-kérné pohoří-komplikovanější přesmyk-síly nalámou hráz desku, jsou zde tangenciální síly-převládají nad radiálními
-příkrov, příkrovové pohoří-vyvrásnění, zlom, horní část se nadsune nad spodní-Rudé moře
e)sopečná činnost
-nejvýznamější projev zemské kůry na povrchu Země
-sopka=vulkán, souvisí se vznikem a pohybem magmatu
-magmat vzniká v magmatickém krbu
-krátkodobá, několik stovek (600-700) činných sopek, asi 80 podmořských-tsunami
-hlavně v mladých pásemných pohořích, Sundské souostroví.sopka Krakatoa
části sopky:
-magmatický krb-tlaky tlačí magma do sopečného komínu-kráter-tlaky magma vytlačují ven
-sopky mohou být výlevné-magma se vylévá, explozivní- magma se ven dostává výbuchem-rychlé tuhnutí-nevznikají nerosty-málo času a stratovulkány- střídání explozí s výlevem
tvary sopek: meary- výbušné, vznikly jedinou explozí
příkrý kužel- opakované výbuchy, bez výlevu-Fudžiama
ploše kuželovité-bez výbuchu, jenom výlevy, Havaj
stratovulkány-Vesuv
sopky bez kráteru-kupy, kužele, lávové příkrovy a proudy
činné sopky Evropy: Vesuv, Etna, Stromboli-Liparské ostrovy, Island
č. s. Asie: Kamčatské sopky, Japonsko, Filipíny
Východní Afrika
ČR: stratovulkán-Doupovské hory, Nízký Jeseník, České středohoří-vyhaslé