Versailleské mírové smlouvy sice uzavřely první světovou válku, stanovily míru reparací v obecné rovině vytyčily hranice, ale po celá 20. a 30. léta bylo nutno čelit aktuálním politickým problémům:
1) ruská otázka - světové mocnosti se nesmířily s říjnovou revolucí, s vítězstvím Lenina a rozhodly se využít části odporu ruské veřejnosti a zasáhnout do občanské války tak, aby byli komunisté zavčas poraženi, tzv. Intervenční války. Intervence probíhala v letech 1919 až 1922, nejdříve bojovali Bělogvardějci pod vedením Kolčaka, druhé intervenční tažení vedl Děnikin, vždy se však podařilo Rudé armádě odpůrce revoluce porazit. V roce 1920 podepsalo sovětské Rusko mírové smlouvy s Estonskem, Litvou a Lotyšskem, na podzim 1920 smlouvu s Polskem. V listopadu 1920 je poražena intervenční Wrangelova armáda a sovětské Rusko kontroluje Krym, Kavkaz a Zakavkazko. Po jednání s Japonskem v roce 1922 je k sovětskému Rusku připojena republika dálného východu a Vladivostok.
2) vznik Malé dohody - tento systém smluv vzniká pod patronací francouzské diplomacie a mělo stabilizovat střední Evropu:
- srpen 1920 - Československo + Jugoslávie
- duben 1921 - Československo + Rumunsko
- červen 1921 - Rumunsko + Jugoslávie
- srpen 1920 - Československo + Jugoslávie
- duben 1921 - Československo + Rumunsko
- červen 1921 - Rumunsko + Jugoslávie
- dále Polsko - francouzská smlouva, Rumunsko-polská smlouva
- únor 1924 - Československo - francouzská smlouva
- únor 1924 - Československo - francouzská smlouva
3) mezinárodní konference - jen v roce 1920 bylo uspořádáno pět mezinárodních konferencí o německých reparacích. Jednání jsou uzavřena v roce 1921 (Pařížská konference), ale proti rozhodnutí podalo Německo odvolání a jednání pokračovala na konferencích v Londýně. Rok 1921 - Washingtonská konference - účastnili se USA, VB, Francie, Japonsko a Itálie. Řešily se otázky námořních sil a byla uzavřena tzv. Smlouva čtyř. Řešila otázku rozdělení vlivu v Pacifiku. Například je potvrzena nezávislost Číny a tzv. politika otevřených dveří. Všechny mocnosti měly mít rovným dílem přístup k obchodu s Čínou. 1922 - Janovská konference - účastnilo se 28 zemí (včetně Ruska), neúčastnili se Turecko a USA. Sovětská delegace žádala uznání existence. Nabízeli za to odškodnění za zabavený majetek (kapitál). Jednání ztroskotalo, Francie odmítla ustoupit od svých pohledávek. 1922 - Rapallské jednání (smlouva v Rapallu) - nečekaně uzavřelo smlouvu Německo se sovětským Ruskem, navzájem si odpustili reparace. Podmínkou Německa bylo jen to, že sověti nezaplatí v budoucnu pohledávky ani nikomu jinému. Pro sověty to byl průlom v politické izolaci. 1922 - Hagská(?) konference - opět měla řešit otázku ruských dluhů a jeho uznání a opět následoval krach. V roce 1923 dosáhla v Německu poválečná krize svého vrcholu, Francie, která nedostávala reparace, se rozhodla jednat, francouzská vojska obsadila Poruří(?), hrozí vážný konflikt, Německu je nutno pomoci. 1924 - Dawesův plán - USA nabídli Německu pomoc formou úvěru (800 miliónů zlatých marek). Německo je muselo investovat do průmyslu a ze zisku by splácelo reparace, ale také úroky za půjčku (správu investic kontrolovala reparační komise). 1924 - většina mocností uznává existenci sovětského svazu. 1924 - Ženevský protokol - zúčastněné země se zavázaly, že v případě sporů nebude za žádných okolností přistoupeno k válce, bohužel nebyly stanoveny sankce - mrtvý dokument. 1925 - konference v Locarnu - systém smluv mezi Německem a jeho sousedy o systému hranic. Německu je nabídnuto, aby se stalo členem Společnosti národů. 1928 - konference v Paříži - zúčastněné země se zřekly války jako prostředku řešení konfliktů, podepsalo 65 zemí světa, ale nebyly stanoveny žádné sankce za porušení. 1929 - Youngův plán - definitivní jednání o německých reparacích, bylo nutno je opět snížit, Německu jsou učiněny dalekosáhlé ústupky, pod tlakem americké diplomacie - bála se o své investice - např. rozložení splátek na 27 let, jsou zrušeny reparační komise, tedy dozor nad německým hospodářstvím. 1930 - Briandův plán - francouzský ministr zahraničí - projekt evropského federálního svazu (27 zemí se zúčastnilo), kvůli krizi neuspěl. 1932 - Ženevská ozbrojovací konference - poprvé je vysloven návrh na vytvoření armády Společnosti národů. Německo jednání bojkotovalo, žádalo totiž zrovnoprávnění ve zbrojení.
Napíše tu někdo prosím biologii?