15. března 2009 v 15:07 | Hanka
|
Petrologie
1) Vyvřelé horniny (vyvřeliny)
-tvoří se tuhnutím (krystalizací) roztavené hmoty-magmatu
-magma-podobné tavenině v železářství nebo sklářství, obsahuje hlavně oxid křemičitý a hlinitý, oxidy železa, hořčíku, vápníku, sodíku a draslíku-reagují spolu při ochlazování, nerosty krystalizují postupně, nejdřív tmavé (augit, amfibol, biolit) spolu se sodnovápenatými živci, později světlé (draselný živec, muskovit) a jako poslední křemen
-podle místa vzniku: a) hlubinné-tvoří v zemské kůře rozsýhlé tělesa-masivy (Krkonošsko-jizerský masiv)-můžou se na povrchu objevit pomocí horotvorné činnosti, velkozrnné až středně zrnité
b) povrchové (výlevové, sopečné)-vznikají proniknutím magmatu (lávy) na zemský povrch, obvykle v sopkách, jemnozrnné až celistvé, magma na povrchu (hlavně v mořích) chladne rychleji než uvnitř Země
-vzhled i složení vyvřelin se výrazně liší
Hlubinné vyvřeliny
Žula (granit)
-nejrozšířenější hlubinná vyvřelina, tvoří ji světlé nerosty křemen, živce (zejména draselný), muskovit, z tmavých biolit, stavba je všesměrná (jsou uspořádány ve všech směrech stejně)
-velikost krystalových zrn je obvykle několik milimetrů, krystaly živců někdy větší než vyrostlice, má kvádrovitou odlučnost-využívá se jí při těžbě i zpracování
-stavební, obkladový a sochařský kámen, na dlažební kostky, štěrk a drť
-českomoravská vrchovina, Středočeská pahorkatina, Žulovsko, Liberecko, běžně v našich pohořích- Krkonoše, Jizerské hory, Šumava, Český les, Novohradské hory, Karlovarská vrchovina, Žulovská pahorkatina
Gabro
-tmavá hlubinná vyvřelina, hlavně sodnovápenaté živce s tmavými nerosty(augit), těží se jako silniční kámen a k dekoraci-obklady
-menší tělesa na Českomoravské vrchovině, v Posázaví, podůří Orlických hor
Povrchové vyvřeliny
Čedič (bazalt)
-patří mezi nejhojnější výlevné (sopečné) vyvřeliny, složení podobné jako gabro, jemnozrnný až celistvý, stavební a dekorační kámen
-nápadná sloupcovitá odlučnost-kamenné varhany, spolu s dalšími horninami s Na a K tvoří mnoho sopečných pohoří, i na dně moří
-České středohoří, Doupovské hory, Kozákov v podkrkonoší, Česká tabule (Říp, Trosky), nízký Jeseník
-diorid-tmavý
Andezit
-výlevná vyvřelina, světle až tmavě šedý, obsahuje sodnovápenaté živce a tmavé nerosty (méně než v čediči), pohoří Andy (Amerika)
Znělec (fonolit)
-běžná světlá vyvřelina, světle šedý až nazelenalý, převažují nerosty podobné živcům, ale s více alkalickými prvky, tence deskovitá odlučnost, nápadné kupy v Českém středohoří
-štěrk,surovina barevného skla (výroba), tvary těles- hlubinné-masiv )pluton)-žulou, vně-prstovité útvary vyplněné vyvřelými horninami, v trhlinách a puklinách (výplň), podpovrchové-lazolity (tvar bochníku)-vytlačují usazené horniny, žíly-vytryskovaly
-Trosky- povrchové homole a kupy, lávové příkrovy (proudy), sopky, stratovulkán-doupovské hory-střídavé usazování lávy a popela (Vesuv, Etna)
Melafyr
-podobný čediči a andezitu, sopečná hornina, drobné bublinky po sopečných plynech-vyplňované odrůdami křemene (achát, ametyst, chalcedon apod..) i jinými nerosty
-Podkrkonoší
2) Usazené horniny
-usazováním na dně moří, jezer, řek i na souši nebo zvětráváním hornin, zvětrávání: bilogické, chemické- H2O (změna, klesnutí, teploty např. na poušti, nerosty, které odolávají proti zvětrávaní),H2S, mechanické
-hiát-časová mezera mezi usazováním částic hornin, podle způsobu vzniku se dělí na: úlomkovité, organogenné a chemické, těleso usazených hornin-vrstva, nahoře a dole ji ohraničují vrstevní plochy, kolmá vzdálenost mezi nimi vyjadřuje mocnost (tloušťku) vrstvy, vrstvy se liší složením, velikostí úlomků i jinými znaky, nejspodnější vrstva=nejstarší, tvoří podloží dalším (mocnějším) vrstvám
-sloj-vrstva uhlí, rudní ložiska, soubor vrstev=souvrství
a) úlomkovité usazené horniny
-tvoří se přenášením a usazováním úlomků narušených hornin a nerostů, větší úlomky jsou přemisťovány činností říční a mořské vody, drobnější i větrem, nejdřív jsou sypké (nezpevněné), ke zpevnění dochází stmelením-jsou poutány tmelem
Brekcie
-zaoblené valouny, z úlomků sopečnýc vyvřelin, korálů
Štěrk, Slepenec
-hrubé, úlomkovité, sypká hornina, složen z větších zaoblených úlomků hornin a nerostů uložených v horních tocích řek a na dně moří poblíž břehu, u nás z říčních nánosů, výroba betonu
-slepence vznikly stmelením štěrku, Brdská vrchovina, křemitý vápenec-zpevněný, železitý (krevel, hematit) jílovitý tmel, usazovaly se při pobřeží někdejších moří, starší (prvohory), Brdy, Odérské vrchy
Písek, pískovec
-středně zrnité-0,05-2mm, písek- z drobných zrnek křemene, šupiny slídy, částice jiných nerostů, Ostravsko, jezera, moře, pouště, přenášeny a ukládány tekoucí a mořskou vodou, v pouštích i vítr, přirozený filtr prosakující vody, stavebnictví, beton, malta, slévárenství (formy-jíl), sklářství (křemitý písek), pískovec-stmelováním písku, CHKO Labské pískovce, Kokořínsko
-křemen, živce, slída, jíl, zlato, drsný povrch, tmel je podobný jako ve vápenci, stavební a dekorační kámen, Broumovsko, Adršpašsko-teplické skály, Labské pískovce (NP České švýcarsko), Český ráj, Prachovské skály, Hruboskalsko, Beskydy
Pískovcům podobné:
Křemenec
-pískovec+křemen, křemitý tmel, odolná, prvohory, Barrandieum (mezi Prahou a Plzní), Brdy
Arkóza
-více než 25% živce, různý tmel, černouhelné pánve ČR, stavební kámen, zaolinit-zvětráváním živcových zrn
Droba
-25%živce, 25%křemene, jiné drobné úlomky-tmavá barva, stavební a dekorační kámen, Odérské vrchy
Spraše
-<0,05mm, křemen, jíl, živce, naváté větrem, prosakuje jimi voda, ale nebobtná, rozpadem, zvětráváním-černozemě, výroba cihlářské hlíny, matečná hornina pro černozemě, Polabí, Poodří-obilnářské oblasti
Hlíny
-různá barva, výroba cihel, důležitá součást půdy, 0,01-0,05mm, vodou bobtná-po nasáknutí vodou se dá hlína tvarovat
Jíly
-ukládání částic <0,01mm, vodou bobtná, nepropouští vodu, keramické hlíny, Jižní Morava, Jihočeské pánve
Jílovce
-ve vodě nebobtná, Česká tabule, zpevněné jíly
-Slínovec(hodně vápenitých příměsí) a oprka
-odrůdy jílovce, oddělují se po vrstvách, stavební kámen, nepropouští vodu
b) organogenní usazené horniny
-usazováním těl nebo schránek živočichů a rostlin
vápenec
-ze schránek mořských živočichů, z uhličitanu vápenatého-koráli, měkkýši, prvoci, hlavní složka je kalcit, reaguje s KCL, z devonu-období, silut- části prvohor, Štrambersko, Javořičský kras, Hranický kras, Moravský a Český kras stavebnictví, dekorační kámen, výroba cementu, páleného vápna, drcený do hnojiv, rozpuštěn vodou-vznikají krasové útvary
Dolomit
-tvořen kalcitem, Bozkovské dolomitové jeskyně, Alpy-Dolomity
Guano
-ptačí a netopýří trus-dobré hnojivo, ale smrdí
Hořlavé usazeniny
-zdroj energie
Rašelina
-rašeliník-spodní část odumírá a mění se v rašelinu, rašeliniště, lékařství, topivo, zkypřování půd-zahradnictví, Revíz, Skřítek
Uhlí
-zuhelnatění rostlinných těl za nepřístupu kyslíku, plavuně, přesličky, kapradiny
Černé uhlí | Hnědé uhlí |
Karbonn-prvohory, starší, špiní, Karvinsko, U Brna-Rosicko.osavanská pánev, Kladno antracit-nejkvalitnější, ani nešpiní | V třetihorách, méně uhlíku než v černém, méně výhřevné, více špiní, Severní Čechy, lignit-méně kvalitní hnědé uhlí |
Uhlovodíky
-z mikroorganismů nebo drobnějších organismů moří
-ropa, zemní plyn, asfalt, zemní vosk, Jižní Morava, asfalt je produkt oxidace ropy, asfaltové jezírka lapila živočichy, zemní vosk je pevná látka-vzniká rychlým odpařením ropy, mazadlo ložisek
c) chemické usazené horniny
-vznikají vysrážením chemických látek z roztoků, patří tam: sůl kamenná, sádrovec, travertin-párovitá hornina, dekorační kámen, Slovensko, obsahuje Ca(HCO3)2, CO2
3) přeměněné horniny (metamorfované)
-tvoří se přeměnou vyvřelých hornin, usazených i již dříve přeměněných hornin
-mění se: vysokou teplotou, vysokým tlakem, chemickým působením, v blízkosti vystupujícího žhavého magmatu
-vlivem tlakových sil dochází v nich k rovnoběžnému uspořádání nerostu-břidličnatosti
Rula
-vznikla usazených nebo vyvřelých hornin
-dělí se na: a) pararuly (usazené-granát, grafit) a b)ortoruly (vyvřelé)
-podobá se žule, i složením, využití:silniční štěrk, stavební kámen
Svor
-obsahuje granáty, tvoří se z usazovaných hornin (z jílovitých a písčitých), obsahuje muskovit, který způsobuje skelný lesk, Hrubý Jeseník, Krkonoše, Šumava, tvoří nadloží rul
Fulit
-vzniká přeměněním jílovitých usazených hornin, složen z velmi jemných zrnek křemene a šupinek slíd, které dodávají lesk, těžil se v Nízkém Jeseníku, střešní krytina
Mramor (krystalický vápenec)
-tvořen kalcitem, tvořen čočkovitými tělesy (i ve svoru), Hrubý Jeseník, Kralický Sněžník, dekorační účely
Amfibolit
-vzniká z hornin, které obsahují větší množství amfibolu, Hrubý Jeseník, Kralický Sněžník, stavební kámen
Tělesa přeměněných hornin:
1)čočkovitý útvar
2)deskovitá tělesa
Máte tam chybu dementi...
Není to Fulit ale Fylit ... bože