Vznik Československé republiky
- Mezinárodní souvislosti vzniku a vnitropolitický vývoj za 1. světové války
Vypuknutí 1. světové války (dále jen WW) české politiky zaskočilo. Čechové odmítali bojovat na straně Němců proti Slovanům (Rusům nebylo možné oficiálně toto stanovisko prezentovat) => Politika pasivity, výjimku tvořili pouze jedinci např. Doktor Kramář vydal několik článků v Národních listech, kde označil válku otevřeně za boj Slovanstva s Germánskem (v roce 1915 byl Kramář a doktor Rušín odsouzeni k trestu smrti - byli zatčeni - výjimečný stav)
V roce 1917 byli amnestováni - trest smrti nebyl vykonán.
Na počátku války se vytváří několik politických koncepcí, jak řešit budoucnost českého národa - např. Kramář byl souzen za tzv. carofilskou koncepci (České země by se měly stát součástí carského Ruska, uvažovalo se o vzniku Českého království pod ochranou Ruska apod.).
Teprve v roce 1915 profesor historie a filozofie Arnošt Denis formuloval myšlenku rozbitého R-U a vzniku samostatného Československa ( v tomto roce to ani sám T.G.M. nepovažoval za reálné).
Politicky nesmírně důležité pro další vývoj bylo chování českých a slovenských vojáků v rakouské armádě. Od samotného počátku docházelo k masovým dezercím. Např. Duben 1915 během jediné noci dezertovalo 1400 vojáků pražského 28. pluku (císař nechal tento pluk pro výstrahu rozpustit). V dalších měsících se dezerce ještě stupňuje => Již od počátku války se z těchto mužů v Rusku a ve Francii formují vojenské oddíly, které jsou později nasazovány do války.
Ve Francii byl bojový oddíl "Nazdar" ¨, V Rusku "Česká družina, 1916-17 Československé legie.
- Vývoj v jednotlivých letech
Konec roku 1914 odchází do emigrace T.G.M.
Červenec 1915 poprvé T.G.M. veřejně vystoupil na konferenci ve Švýcarsku a vyslovil požadavky : a, rozbití R-U
b, vznik Českolslovenska
c, vznik Mafie (spolek pokrokových českých politiků, kteří se rozhodli aktivně pracovat na postupném rozbití R-U, organizátorem byl dokotor E. Beneš, září 1915 odchází do emigrace).
14. 11. 1915 - Spojují se reprezentanti zahraniční emigrace - Český zahraniční komitet, od roku 1916 Československá národní rada. Zde se položily základy Masarykova problematického pojetí jednoho národa - čechoslovakismus.
Předsedou rady je T.G.M., generálním tajemníkem je Beneš a zástupcem Slovenska je Rastislav Štefánik.
Rok 1916
Několik zásadních změn :
A. Čeští poslanci vytvářejí dva reprezentativní orgány - Český svaz (sdružoval české poslance v říšské radě a ve Vídni) a Národní výbor (spojoval je v Praze).
B. V listopady 1918 umírá císař František Josef I. a nastupuje energický Karel Habsburský. Jako habsburk jde tvrdě proti náznakům rozbití R-U (donutil Český svaz a Národní výbor vydat prohlážení, že zůstávají věrní R-U), ale současně vedl tajná jednání s dohodovými mocnostmi o budoucnosti R-U po 1.WW. Hrozil konflikt s Německem a proto byla jednání ukončena.
Rok 1917
Leden - Prezident USA Wilson poprvé v oficiálním prohlášení hovoří o nutnosti osvobodit Čechoslováky z cizí nadvlády. Situace se dramatizuje únorovou revolucí v Rusku. Hrozilo nebezpečí, že se revoluční vlna přesune do zbytku Evropy ( v tom případě mohlo zanechání R-U
působit spíše stabilně).
působit spíše stabilně).
Byl tu stále další politický problém - hrozilo nebezpečí, že se v budoucnu Německo opět spojí s R-U a bude znova chtít řešit otázku rozdělení světa =>politici dohodových mocností nakonec připouštějí raději alternativu rozdělení R-U. Dokonce v tajných soukromých diplomatických archivech byl používán termín tzv. sanitárního pásma (nástupnické země) mohly být někdy v budoucnu předmětem eventuálních jednání s Německem. S těmito otázkami je spojena diplomatické mistrovství Masaryka, který dokázal při jednáních prosadit myšlenku samostatného Československa.
Významné události:
květen - Manifest českých spisovatelů (otevřený dopis poslancům říšské rady : a) demokratická poválečná Evropa, b) Evropa svéprávných národů, c) výzva poslancům tyto principy hájit nebo odstoupit. Poslanci ve Vídni vyslovili v zásadě souhlas - požadovali federalizaci R-U a spojení se Slovenskem
Rok 1918
8. 1. -Wilson přednesl projev Poselství kongresu USA. Formuloval 14 bodů programu, kde v desátém bodě jasně formuloval požadavek autonomie pro všechny národy R-U ( na to reaguje Masaryk a začíná připravovat koncept samostatné demokratické republiky).
6. 1. - Oficiální vystoupení zemských a říšských poslanců, kteří vydávají dokument "Tříkrálová deklarace". Obsahuje: poslanci veřejně vyjádřili požadavek na sebeurčení národů R-U. V případě Čechů tp zdůvodnili historicky ( přemyslovci až po násilné včlenění do R-U 1506 byli češi vždy suverénním národem Evropy).
22. 1. - V českých zemích je vyhlášena všeobecná stávka. Původně sociální požadavky (panuje hlad), ale rychle se objevují požadavky politické (např. podpora deklarace, která byla ve Vídni zakázaná), dokonce letáky s požadavkem samostatnosti. Výrazem rozkladu R-U jsou i vojenské vzpoury. Např:
Únor - Bota Kotorska, přístav, povstání potlačeno. Nasazeny dokonce křižníky a ponorky.
Objevil se poždavek - Svoboda národů (Rasch, Čech)
Březen - Rýmyvská sobota
Květen - Rumburská vzpoura (10 popravených)
Červen - Kragujevec (44 popravených)
13.4. - Alois Jirásek vydává národní přísahu Českých spisovatelů => požadavek - okamžitý mír a svoboda národa. Výrazného napětí a postupného rozkladu R-U využívají politici v emigraci a jednají o uznání nového státu.
Diplomatický precedent: 29.6. Uznání Francií, 9.8. - Uznání VB se zvláštní formulací (čechoslováci jsou spojenci), 2.9. - USA, 9.9. - Japonsko, 3.10. - Itálie
14.10. - Beneš oznámil představitelům dohody, že byla vytvořená prozatimní vláda
18.10. - 1. Program vlády (Washingtonská deklarace) <= vydává Masaryk.
1) Demokratické zásady
2) Republikový systém
3) Úplná rovnost menšin
Císař Karel se pokusil ještě 18.10. zachránit situaci vyhlášením Svazu svobodných národů (spolkový stát) . Nabídka odmítnuta - lidé čekají samostatný stát
25.10. Kramář odjíždí do Švýcarska a jedná s Masarykem o vzniku ČSSR
Československý stát
28.10.1918 - Vznik ČSSR
Vyhlášení provedl Národní výbor v Praze - Zákon o vzniku Československa. Národní výbor pak převzal moc v přechodném obdoví ve všech oblastech (28.10. - 15.12.)
Charakteristika
Hranice - Byly Masarykem a Benešem navrženy dosti improvizovaně a ač je dohodové mocnosti akceptovali o jejich uznání se vedly těžké boje a trvalo to několik let (28.6. - Uznány hranice, ale okolní země nesouhlasili - Maďarská válka, konec 3.6. 1920, Polsko, 7.2. 1921, velmi těžké střety v pohraničí s Německem). Součástí byla i Podkarpatská Rus.
Rozloha - 140 394 km2 (po 2.WW 127 876), Slovensko - 48 936 km2
Počet obyvatel - 1921: 13 613 172, 1936: 14 728 536, 1938: 15 100 000
Národy: Češi - 6 800 000, 50,1%
Němci - 3 180 000, 23%
Slováci - 2 200 000, 15,4 %
Maďaři - 740 000
Rusínové . 477 000
Židé - 200 000
Poláci - 75 000
Romové - 8 400
Národnostní otázka byla velkým problémem a nelze dodnes dostatečně zhodnotit jak měla být řešena. Dva extrémy - ustupovat menšinám byla chyba (menšiny žádná práva a měly se stát součástí ČSSR) a velké množství práv způsobilo rozklad ČSSR ( Masaryk i Beneš jako demokraté postupně prosadili pravěpodobně největší práva menšin)
ježiš on už vlastně zkouší že... :( moc díky :-*