Ano, jsem tady zase. A stále nehodlám přestat.
Trvám na tom, abych zareagoval na dnešní paranoidní výstup třídního profesora, který spočíval v jakýchsi zmatených teoriích o tom, že jsme všichni pod dohledem velkých amerických společností. Nenapadá mě žádný důvod, proč by kostra naší třídy - pan třídní profesor - měl nutkání vlévat nám do žil mrazivou nejistotu ohledně našeho života. Snad se nás snažil varovat před neexistujícím nebezpečím, a jeho teorie jsou tak odvážné, že zabíhají až do událostí jedenáctého září, kdy - zcela pochopitelně - žádní teroristé dva newyorské mrakodrapy nenapadli, ale pravda je taková, že americké skupiny šílených agentů a politiků, snad v nutkání zapojit se do války v Iráku, sami svrhli své věže, což jim mělo zajistit alibi.
Nikomu z nás není víc než patnáct a zabýváme se teď pubertálními problémy, které spočívají ve velikosti našich svalů, prsou či jiných částí našeho těla, vztahů s ostatními (pro mě neviditelnými) spolužáky, vztahy s rodiči a dalšími "nepodstatnými" věcmi. To poslední, čím se zabýváme, je, že by nás ruská družice mohla dokonale odposlouchávat z vesmíru a zjišťovat, jaké inzeráty čteme v novinách. Možná, že ještě nenadešla doba, abychom řešili existenciální a finanční problémy (amerických) států. Jakkoli bylo profesorovo vyprávění zajímavé, tak bylo i znepokojující - pokud bylo ovšem myšleno vážně. Takže já osobně bych se bavil, zasmál některým za vlasy přitaženým teoriím a dál bych to neřešil.
Dnes v noci chci usnout v klidu.
Jak řekl náš společný přítel, Vojta Divák: "Čas pro revoluci."
Dobrou noc.
Neviditelný spolužák
sory, ale zase je to picovina...clanek nicnerikajici zbytecny trapny k nicemu. toje asi vsechno co k tomu reknu