OSTRAVA, část 1.
OSTRAVA
Základní údaje
- Rozloha: 21 427 ha
- Počet městských obvodů: 23
- Počet obyvatel: 317 086
- Hustota osídlení: 1500 obyvatel/km2
- Průměrná roční teplota: + 8 °C
Městské obvody:
Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Ostrava - Jih, Poruba, Nová Bělá, Vítkovice, Stará Bělá, Pustkovec, Mariánské Hory a Hulváky, Petřkovice, Lhotka, Hošťákovice, Nová Ves, Proskovice, Michálkovice, Radvanice a Bartovice, Krásné Pole, Martinov, Polanka nad Odrou, Hrabová, Svinov, Třebovice, Plesná.
Metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou druhým největším městem republiky, počtem obyvatel třetím největším.
Statutární město Ostrava se nachází 10 kilometrů jižně od státní hranice s Polskem a 50 kilometrů západně od hranice se Slovenskem, v severním okraji Moravské brány. Od hlavního města Prahy je vzdálena 360 km, 170 km od Brna, 90 km od polských Katovic, 310 km od Vídně.
Městem protékají řeky Odra, Ostravice, Opava a Lučina .
Průměrná nadmořská výška | 227 m n. m. |
Nejvýše položené místo | 336 m n. m. (v oblasti ulice Vodárenské, Krásné pole) |
Nejníže položené místo | 193 m n. m (křižovatka ulic Jan Marie a Garbova, Slezská Ostrava) |
ZNAK
O původu ostravského znaku existuje několik verzí. Jednou z nich je, že figura bílého koně by mohla být symbolem tranzitní polohy města. Město v minulosti leželo na tzv. jantarové stezce, což byla nejdůležitější obchodní stezka vedoucí z Baltu k Dunaji a poté do dalších míst Evropy.
Další verze hovoří o tom, že by se mohlo jednat o rys z erbu lokátora a prvního fojta v Moravské Ostravě. Ten vypadá velmi podobně. Zlatá růže byla pak převzata z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurze.
Další verze hovoří o tom, že by se mohlo jednat o rys z erbu lokátora a prvního fojta v Moravské Ostravě. Ten vypadá velmi podobně. Zlatá růže byla pak převzata z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurze.
Kultura a umění
V Ostravě existuje 37 galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců.
Historii města dokumentují expozice a výstavy Ostravského muzea. Hornické muzeum OKD a Národní kulturní památka Důl Michal mapují vývoj hornictví na Ostravsku. Zajímavé exponáty si můžete prohlédnout také v Hasičském muzeu a Citerovém kulturním centru.
Město má 5 kin, jedno z nich - Multikino Cinestar - nabízí v několika klimatizovaných sálech desítky filmových představení denně.
Národní divadlo moravskoslezské patří ke čtyřsouborovým divadlům. Ve dvou budovách - v Divadle Antonína Dvořáka a Divadle Jiřího Myrona - působí opera, činohra, balet a opereta. Divadelní společnost Petra Bezruče a Komorní scéna Aréna jsou činoherními soubory.
Dětem jsou věnována představení Divadla loutek Ostrava. Na jeho scéně se každé dva roky koná mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse.
Ostravské kostely:
® Kostel Panny Marie Královny-Římskokatolický farní kostel Panny Marie Královny v Mariánských Horách je významnou novobarokní stavbou v Ostravě.
® Kostel sv. Václava- patří mezi nejstarší a nejvýznamnější kulturně-historické ostravské památky. Jedná se o trojlodní stavbu s přilehlými kaplemi a gotickou věží zakončenou později renesančním cimbuřím.
® Evangelický Kristův kostel- Evangelický Kristův kostel v Ostravě je významnou ostravskou památkou, zařazenou na seznam národních kulturních památek.
® Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie- Římskokatolický farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je významnou novogotickou stavbou v Ostravě. Nachází se na náměstí Svatopluka Čecha v Přívoze.
® Katedrála Božského Spasitele- (dříve Bazilika Božského Spasitele) je hlavní kostel diecéze ostravsko-opavské. Vybudován v novorenesančním slohu
® Kostel sv. Pavla- novogotický trojlodní kostel v Ostravě-Vítkovicích.
Životní prostředí
Značnou část území města pokrývají lesy, parky a sídlištní zeleň.
Největší lesní plochy se nacházejí ve východní a jižní části města. Za nejhodnotnější jsou považovány luhy v údolí Oderské nivy, místo výskytu mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů. Uvnitř města se rozkládají rozsáhlé parky, stromořadí a aleje. Společně s lesy slouží k celoroční rekreaci.
Na jednoho obyvatele města připadá 30 m2 zeleně. Na území Ostravy roste třicet památných stromů. Nachází se zde více než sto třicet významných krajinných prvků, tři přírodní rezervace, čtyři přírodní památky. Patří k nim dvě části Chráněné krajinné oblasti Poodří přímo na území města - Polanecký les a Polanecká niva. Nově chráněným územím jsou přírodní rezervace Rezavka a Turkov s lužními lesy a také přírodní rezervace kolem rybníku Štěpán.
Historie města
Založení města
První písemnou zmínku o Ostravě (dnešní Moravské Ostravě) nalézáme v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z 29. 11. 1267. Statut města získala Ostrava mezi lety 1267 - 1279. Město bylo založeno německými kolonisty na místě, kde sídlila starší slovanská osada.
V blízkosti brodu přes řeku Ostravici, na obchodní stezce z Opavy do Těšína a Krakova.
Ještě starší je první písemná zmínka o protější Slezské Ostravě, a to už z roku 1229. Těšínsko bylo až do roku 1327 součástí polského státu (odtud také dlouho užívaný název Polská Ostrava) a ke střežení státní hranice na řece Ostravici byl postaven hrad, který je poprvé zmiňován v roce 1297.
Samotné jméno Ostrava vychází z názvu řeky, tehdy zvané Ostrá (ostrá tj. rychlá voda).
V blízkosti brodu přes řeku Ostravici, na obchodní stezce z Opavy do Těšína a Krakova.
Ještě starší je první písemná zmínka o protější Slezské Ostravě, a to už z roku 1229. Těšínsko bylo až do roku 1327 součástí polského státu (odtud také dlouho užívaný název Polská Ostrava) a ke střežení státní hranice na řece Ostravici byl postaven hrad, který je poprvé zmiňován v roce 1297.
Samotné jméno Ostrava vychází z názvu řeky, tehdy zvané Ostrá (ostrá tj. rychlá voda).
Objev uhlí a rozmach průmyslu
Nedoceněn byl zpočátku objev černého uhlí, který učinil v roce 1763 zřejmě klimkovický mlynář Jan Augustin v údolí zvaném Burňa na Slezské Ostravě (nález bývá připisován v pověstech i zdejšímu kováři Janu Keltičkovi). Dolovat zde začal až hrabě František Josef Wilczek v roce 1787.
Prudký nárůst poptávky po černém uhlí přineslo vybudování Rudolfovy huti (pojmenované po zakladateli, olomouckém arcibiskupovi Rudolfu Habsburském) v roce 1829 v dosud bezvýznamné vesničce Vítkovicích u Moravské Ostravy. Železárny zcela změnily ráz kraje. Začalo se rozvíjet nejen hutnictví a dolování, ale také koksárenství, strojírenský a chemický průmysl a stavebnictví.
Dalším faktorem ovlivňujícím rozvoj průmyslové oblasti byla výstavba železniční trati, zajišťující spojení mezi hlavním městem monarchie Vídní a Krakovem. Dne 1. května 1847 zprovoznila Severní dráha Ferdinandova úsek Lipník nad Bečvou - Bohumín.
V dalších desetiletích vznikla v regionu hustá síť tzv. báňských drah, železničních tratí, které propojovaly důležité průmyslové podniky a doly. Železniční spojení s Opavou (1855) a s Frýdlantem (1871) usnadnilo dopravu surovin, výrobků i pracovních sil.
Prudký nárůst poptávky po černém uhlí přineslo vybudování Rudolfovy huti (pojmenované po zakladateli, olomouckém arcibiskupovi Rudolfu Habsburském) v roce 1829 v dosud bezvýznamné vesničce Vítkovicích u Moravské Ostravy. Železárny zcela změnily ráz kraje. Začalo se rozvíjet nejen hutnictví a dolování, ale také koksárenství, strojírenský a chemický průmysl a stavebnictví.
Dalším faktorem ovlivňujícím rozvoj průmyslové oblasti byla výstavba železniční trati, zajišťující spojení mezi hlavním městem monarchie Vídní a Krakovem. Dne 1. května 1847 zprovoznila Severní dráha Ferdinandova úsek Lipník nad Bečvou - Bohumín.
V dalších desetiletích vznikla v regionu hustá síť tzv. báňských drah, železničních tratí, které propojovaly důležité průmyslové podniky a doly. Železniční spojení s Opavou (1855) a s Frýdlantem (1871) usnadnilo dopravu surovin, výrobků i pracovních sil.
Služby
Ostrava je důležitým komunikačním a dopravním uzlem severní Moravy a Slezska. Mezinárodní letiště Ostrava-Mošnov, od centra Ostravy vzdálené 25 km, patří k největším regionálním letištím v ČR.
Město má 5 vlakových nádraží, buduje se dálnice D 47. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje téměř 90 městských autobusových, trolejbusových a tramvajových linek.