Prostě jen... (Děkuji Yaře za poskytnutí materiálu)
České země po 30leté válce
1713: Karel VI. vydal Pragmatickou sankci. Změnil tím nástupní právo - může nastoupit i žena.
1740: Karel VI. zemřel
Na trůn nastupuje Marie Terezie - někteří panovníci však neuznávali Pragmatickou sankci (Fridrich II.) a tak musí M.T. začít válčit - Slezské války.
1740 - 1742: První Slezská válka
Marie Terezie vs. Fridrich II.
Marie ztratila území Slezska a snaží se ho získat zpět
1744 - 1745: Druhá slezská válka
Neúspěšná slezská válka
1756 - 1763: Sedmiletá válka (Třetí Slezská válka)
Definitivní ztráta Slezska.
Vydělaly na tom České země (Čechy a Morava) - šly tam investice.
Zapsala se do historie celou řadou reforem.
- Lidé museli mít jméno a příjmení
- Začínaly se číslovat domy - urychlení poštovní služby
- Zavedla povinnou školní docházku - z velké části zmizela negramotnost
Tereziánský katastr - dominikální (šlechtická půda) a rustikální (poddanská půda). Nechala znovu přeměřit celé Rakousko. Šlechta neplatila zdanění půdy a Rakousko bylo ekonomicky oslabené. Proto M. zavedla, že šlechta bude platit alespoň poloviční daň než poddaní.
Reforma školství:
4 základní typy škol:
Triviální - města, vesnice
Gramotnost - čtení, psaní, počítání
Hlavní - městské
Pracovní síly - příprava na práci v manufakturách.
Normální - připravovaly učitele, kteří měli jít na základní typy škol (Triviální, Hlavní)
Gymnázia - připravovala na vysokou školu. Mohl vykonávat úřednické funkce. Z VŠ - doktoři, právníci, učitelé na gymnáziu.
Tereziánský kodex (Kodex Theresianus)
Reforma trestného zákoníku.
Zrušila útrpné právo. Zavedla pro celé Rakousko jednotnou měnu.
Útrpné právo - legalizace získání informací (přiznání) mučením (skřipec, palečnice, švédské boty…). Většinou se přiznal, i když byl nevinný. Způsob doznání : "Přiznal se na mučidlech."
Když se nepřiznal, tak ho pustili, ale měl nějaké vážné zranění, kvůli kterému už nemohl vykonávat řemeslo.
1780: Marie umírá
Nastupuje její syn Josef II. (osvícenský absolutista)
1781: Patent o zrušení nevolnictví
Ruší nevolnictví. Už mohli dělat to co normální lidé. Bylo zrušeno nevolnictví - ne poddanství!
1781: Toleranční patent
Toleruje se vyznání i jiného náboženství než katolického. Mohli mít doma i zakázanou literaturu".
Bylo zrušeno hodně klášterů. Městské obyvatelstvo kradlo knihy, které církev zkonfiskovala a používali je jako papír. Velké kulturní škody.
Boj anglických osad v Severní Americe za nezávislost
Jih Ameriky kolonizovali většinou Španělé a Portugalci
Sever - především Angličané a Francouzi. Důsledek války parlamentu s Karlem. Jinak řečeno náboženství.
Angličané měli na východním pobřeží kontinentů 13 kolonií (osad).
Král Jiří II. vydal zákaz osidlování dál na západ od Apalačského pohoří.
Severní osady: středně hornatá oblast. Sahaly až k moři - rybolov, zpracování ryb. Zemědělská výroba - zemědělské farmy. Níže položené - obilí. Výše - dobytek, koně…
Centrem severních osad byl Boston.
Střední osady: nerostné bohatství. Těžba a zpracování nerostů, manufaktury a průmyslová výroba, továrny.
Centrem jsou města Philadelphia a New York (Nový Amsterdam)
Jižní osady: rovinatá oblast. Zemědělská velkovýroba, plantáže a velkostatky. Potřebovali pracovní síly - dovoz otroků z Afriky. Majitelé plantáží si je kupují. (děti otroků jsou také otroci).
Centrem je město Richmond
Nesměli zboží vyvážet - pouze přes Anglii. Angličané zvyšovali finanční požadavky (daně) a osadníkům se to nelíbilo.
Angličané vydali zákon o kolkovném. (Další poplatek, jistá forma daně)
Osadníci se začínají bouřit.
1773: Bostonské pití čaje
První oficiální vystoupení. Loď naložená sušeným čajem přijela a osadníci převlečeni za indiány čaj vyházeli do moře.
Philadalpihe 1774: První kongres osadníků
Dohoda - Anglie zruší omezení v hospodářské činnosti. Nebude se stupňovat daňové zatížení.
Začínají vznikat ozbrojené jednotky (milice), které se měly střetnout s anglickými vojsky.
Philadalpihe 1776: sešel se Druhý kongres osadníků, který přešel ke konkrétním krokům.
4. července 1776: bylo schváleno prohlášení (Deklarace) nezávislosti - vznik Spojených států amerických. Autorem je Thomas Jefferson (statkář)
Žádná země se nechce vzdát své kolonie dobrovolně.
George Washington - vycvičil armádu na boj.
Banjamin Franklin - z Ameriky vycestoval do Francie pro pomoc.
1777: bitva u Saratogy
Zvítězili osadníci. Angličané ustupují z území, které se zmenšuje.
1781: bitva u Yorktownu
Rozhodující bitva. Anglie poražena a osadníci v boji za nezávislost zvítězili.
1783: Pařížský mír
Byly oficiálně vyhlášeny Spojené státy Americké (?) a byla přijata prozatímní ústava. Články konfederace.
1787: Vyhlášení a vypracování ústavy
Po přepracování roku 1789 slavnostně vyhlášena.
1791: Ústava doplněna o deset článků.
Toleruje otroky (černé obyvatelstvo) a volební právo nebylo všeobecné
V čele USA stojí prezident. Prezident je zároveň předseda vlády. Volí se na 4 roky - může být zvolen maximálně dvakrát.
Zastupitelský sbor se jmenuje Kongres. Kongres je dvoukomorový - Sněmovna reprezentantů (volí se podle počtu obyvatel - čím víc má stát obyvatel, tím víc reprezentantů) a Senát (každý stát USA má v senátu 2 senátory)
Nejvyšší soud - posuzuje, jestli jsou zákony v souladu, má moc zrušit i prezidentovo rozhodnutí. Soudce nejvyššího soudu jmenuje prezident - Je jmenován doživotně, ale může se funkce vzdát, pokud ale nechce, tak ho nemůžou nijak úřadu zbavit.
Velká francouzská revoluce
Ve Francii v té době žilo asi 25 miliónů obyvatel. Asi 80% byli rolníci. Francie je agrárním státem. Převládají drobná hospodářství. Manufakturní výroba je zaměřena na luxusnější zboží.
70. léta (1774): nastupuje Ludvík XIV. a královská pokladna pociťuje nedostatek peněz - Ludvík vedl nákladný život na dvoře.
- církev
- šlechta
- ostatní
Církev a šlechta nemusí platit daně, takže daňové zatížení spočívá na třetím stavu. Odhodlal se k tomu, aby zdanil i církev a šlechtu.
Rozhodl se, že svolá generální stavy (zástupce jednotlivých stavů) s tím, že zdanění 1. a 2. stavu projde.
1. května 1789: Byly svolány generální stavy
(Zástupců 3. stavu bylo 290, 2. stavu 270)
Panovník řekl o co jde a začala dlouhá jednání o to, jak se bude hlasovat. Třetí stav si řekl, že vypracují Ústavu a většina druhého i třetího stavu se přidala.
Vznikl orgán Národní shromáždění. (je ústavodárný).
Ludvík se rozhodl, že shromáždění rozpustí. Panovník začíná posílat do okolí Paříže vojsko (věznice Bastila). Lidé to zjistili, ozbrojili se a šli k Bastile. Velká část vojáků se připojila k lidem a pokud ne, tak se boje vůbec nezúčastnili.
14. července 1789: Bastila dobyta
Nejvýznamnější státní svátek
Začátek srpna 1789: Dekret o zrušení feudalismu
Ve Francii se ruší stavy.
26. srpna 1789: Deklarace lidských a občanských práv
- Lidé se rodí a umírají svobodnými a rovnoprávní
Neboli Deklarace práv člověka a občana
Vydáno národním shromážděním
Červen 1791 - panovník se pokouší utéct
Ludvík jde do Rakouska, jeho manželka Marie Antoaneta byla dcerou Marie Terezie. Jenže na útěku byl poznán ve městě Varennes (platil na poště mincí se svou podobiznou), byl chycen a poslán zpět do Paříže i s rodinou - aby se to neopakovalo byli uvězněni každá zvlášť.
Září 1791: oficiálně se stává Francie konstituční monarchií
Oficiálně přijata ústava Národním shromážděním.
Ústava svolila volební právo (Francie rozdělena na departmany)
- seskupení poslanců v parlamentu - velkoburžoazové (velkoburžoazie)
- seskupení - girondisté (střední buržoazie) - podle departmana
- seskupení - jakobíni (malá buržoazie) - podle kostela sv. Jakuba
- seskupení - cordeliéři
Každá část kromě cordeliérů se na čas dostane k moci. Momentálně vládnou velkoburžoazové.
Cítí nebezpečí ze strany Rakouska (kvůli Marii Ant. ve vězení a kvůli monarchii). Rozhodli se, že je předejdou.
Duben 1792: Francie vyhlašuje válku Rakousku
Francie napadla R., ale ti je vytlačili a obsadili Francii. Rakousko přešlo do protiútoku a Francie musí bránit své území. Francie potřebuje nové vojáky.
Mají bojové pochodové písně. Marche des Marseillais je nejoblíbenější (dnešní francouzská hymna).
Září 1792 - bitva u Valmy
Francouzi porazili Rakušany a od té doby budou jen vítězit a vytlačí je za hranice Francie.
Paříž srpen 1792: Pařížané povstali, protože byli nespokojeni vládou. V čele povstáni byl George Danton. Bylo to úspěšné povstání a využili toho poslanci (girondisté) a ujali se vlády. (Další období Velké fr. revoluce)
Rozpustili národní shromáždění. Zavedeno všeobecné hlasovací právo (netýkalo se žen), byly provedeny volby do senátu (pro ně úspěšné). Parlament dostal nový název - Konvent. Ten provedl zásadní krok, po volbách se sešel a oficiálně sesadil krále.
21. září 1792: Francie se stává republikou
Král byl odsouzen k trestu smrti. A v lednu 1793 byl popraven. (Marie A. byla také odsouzena k trestu smrti).
Nezvládají hospodářskou situaci (chybí pracovní síla, chybí jídlo) a tak se začíná rozvíjet černý trh.
Využívají toho Jakobíni.
Červen 1793: Jakobíni se dostávají k moci
(Třetí období revoluce)
Snaží se vypracovat novou evropskou Ústavu.
Zavedli:
- Výbor pro osobní blaho (všeobecné nebo veřejné blaho) - plnil funkci vlády. V čele stál Maxmilien Robespierre.
- Výbor pro veřejnou bezpečnost - měl vyhledávat nepřátele revoluce (hlavně vnitřní)
- Revoluční tribunál - když byl udán nepřítel revoluce, tak se dostal sem a byl souzen
Pokud v té době neměl někdo někoho rád, mohli ho udat jako nepřítele a revoluční tribunál ho odsoudil. Trvalo to asi 10 až 15 minut.
Nikoho nezajímaly důkazy. Pokud byla prokázána vina - smrt. Pokud byl nevinný, tak ho pustili.
Opatření:
Stanovení maximálních cen (na trhu je nesměli překračovat), když našli někoho, kdo je porušil, tak ho odsoudili na smrt.
Maximální mzdy
Všeobecná branná povinnost - už se nechodilo dobrovolně do armády.
Začíná růst proti Jakobínům opozice.
Červenec 1794: protirevoluční program
27. červenec 1794: Robespierre byl popraven. Konec vlády Jakobínů.
K moci se dostávají opět ti nejbohatší. Změnili jméno na Themidorskou reakci. Jakobíni byli rozpuštěni a zakázáni. Výbor pro obecné blaho přestává plnit funkci vlády. Zrušeno všeobecné volební právo.
Založen dvoukomorový parlament - Direktorium. Kolektivní orgán - 5 nejvyšších státních úředníků = direktorů.
Všeobecná branná povinnost zůstává a začínají vítězit. Zasloužil se o to hlavně Napoleon Bonaparte (stal se generálem), Murat (syn sedláka) a Ney (syn řemeslníka, který se stal maršálem).
1789: Napoleon nastupuje k politické moci
Byl pověřen válečným tažením proti Anglii, ale ta byla mocná a byla to námořní velmoc, proto Francie chtěla zaútočit na anglické kolonie - vylodit se v Egyptě a táhnout do Indie.
Díky týmu vědců byla nalezena Rosetská deska a díky tomu byly vyluštěny egyptské hieroglyfy (Champollion).
Rusové chtějí pomoct Anglii. V čele se Suvorovem. Suvorov se zapsal do historie tím, že překročil Alpy.
Nap. opustil armádu v Egyptě a připlavil se zpět do Francie.
1799: Státní převrat
Nap. svrhl direktorium a nastolil konzulát. Měl 3. členy.
1. konzul - Napoleon - rozhodující hlas.
2. a 3. konzul - hlasy poradní (šlo jen o formalitu)
Vytlačil Rusy ze svého území. Nemusel čekat na povely a rozhodoval sám.
Měl omezené funkční období, ale Nap. to nevyhovovalo a tak si nechal potvrdit, že bude doživotním konzulem.
1802: Skončilo mu funkční období a stal se doživotním konzulem.
1804: Nechal se spolu se svou manželkou Josefinou v chrámě Notre Dame korunovat na císaře Francouzů (ne Francie!)
Francie se stává monarchií - císařství. Císař Napoleon I.
Začíná období Napoleonských válek
1805: bitva u Trafalgaru
Napoleon se jí nezúčastnil, protože byl dělostřelec a tohle byla bitva námořní. Chtěli Anglii zbavit nadvlády na moři (Ang. byla námořní velmoc)
Francouzi byli poraženi a Angličané nebyli oslabeni.Bitvu vyhrál admirál Nelson, ten však byl zasažen, těžce zraněn a na následky zranění zemřel.
1805: bitva u Slavkova
Bitva tří císařů. Napoleon (Francie) vs. Alexandr (Rusko) vs. Rakousko
Byla v listopadu.
Nap. zvítězil. Vytvořil z jižních německých států Rýnský spolek (sjednotil část "Německa")
1806: bitva u Jeny
Prusko vs. Francie
Nap. zvítězil. Přinutil rakouského císaře k tomu, aby se vzdal titulu římského císaře.
1806: titul římského císaře přestává existovat. (800 - 1. římsk. císař Karel Veliký)
1806: Kontinentální systém
Zákaz pro evropské státy obchodovat s Anglií. (hospodářská blokáda Anglie). Poškozuje o nejen Anglii, ale i ostatní evr. země, proto se to snaží porušovat - vzkvétá černý obchod.
1806 - 07:
Porazil Španělsko i Rusko, které se bránily kont. systému.
Nezbývalo nic jiného než začít vyrábět věci, které byly dovážené a na které si lidi zvykli - rozkvět manufakturní výroby.
Chtěl si podmanit Rusko (táhnout tam a začít panovat)
1812: Velké tažení do Ruska
Dal dohromady asi 600 000 vojáků, byla to armáda, která v počtu zúčastněných neměla obdoby. (je nazývána Velkou armádou)
Rusko však nemělo komunikační systémy, bylo to časově náročné, ale aspoň je nikdo nemohl napadnout z boku (museli jít jednou cestou)
Sestavením ruské armády byl pověřen generál Michail Kutuzov.
Nap. proniká do Ruska, ale ti co jdou vzadu, tak mají zásobovací problémy. Vtáhli do Moskvy bez boje - bylo to dřevěné město. Vypálili ho.
1812: bitva u Borodina
Obě armády mají značné ztráty a neskončila vítězstvím ani jedné strany
Listopad 1812: bitva na řece Berezině
Nikdo nikoho nevyhnal. Teď už bylo Napoleonovi jasné, že Rusko nedokáže porazit. Proto nechal zahynout zbytek armády a tajně odjel do Paříže.
1813: Bitva u Lipska
Tzv. "bitva národů"
Napoleon vs. Koalice (Rusko, Prusko, Rakousko, Švédsko a Anglie)
Nap. poražen a byl zbaven své císařské hodnosti a deportován na ostrov Elba. (byl tam něco jako vládce). Nesměl ten ostrov opustit, ale podařilo se mu uprchnout a vylodil se na jihu Francie.
Králem Francie byl Ludvík XVIII. Lidé však začali podporovat Nap. a král na něho povolal vojáky, kteří se však přidali také k němu.
1815: Napoleon se opět korunoval císařem - Stodenní císařství
Ve Vídni zasedá kongres, který projednává to, jak to bude vypadat po porážce Nap.
1815: bitva u Waterloo
Nap. vs. prusko-anglické vojsko
Napoleon bitvu prohrála byl sesazen a poslán do vyhnanství na ostrov sv. Heleny, tam byl přísně hlídán.
Ludvík se vrací na trůn (při nástupu Nap.utekl)
1821: Napoleon umírá (možná byl otráven)
Kongres pokračuje v zasedání a dohodli se, jak to bude vypadat v Evropě po Napoleonských válkách.
Hranice Francie se vrátily do podoby, kterou měly v roce 1790 (před Nap.). Ztratili námořní válečné loďstvo, obranný val, kolonie a museli zaplatit vysokou válečnou (finanční) náhradu.
seš dobrá, už jenom proto, že to je 9 tran